A co když

***
A co když všichni živí
už dávno zemřeli
na selhání srdce

13. 04. 2018
14
13
2309
Volné verše

Netknuté

Originál:
The Unbroken
by Rashani Réa
There is a brokenness

10. 11. 2017
12
3
1010
Překlady

Kolotoběh

Kolotoběh
Zmlýnských lopatek palem
Celý čas cáká
Křik střapatých havranů

19. 02. 2013
8
5
2021
Miniatury, hříčky

Pohoř

Pohoř si
u mě
v ní
Pohoříš suše ty

07. 03. 2012
23
18
3064
Miniatury, hříčky

Byli jsme pohrobky ještě za života svých mistrů a mudrců a dnes, se smrtí Václava Havla, jsme dosiřeli - aneb jednohlasý povolávací generační manifest

Výběr

Byli jsme pohrobky ještě za života svých mistrů a mudrců a dnes, se smrtí Václava Havla, jsme dosiřeli – aneb jednohlasý povolávací generační manifest
Takhle tedy vypadá životní los mojí generace a povolávací rozkaz k dospělosti:
poslední velcí lidé – šestatřicátníci – vČesku umírají ve stoje, naráz, uprostřed práce, bez vlastních schopných dětí a živých následovníků. Pracovali za dvě generace, aniž by měli komu předat svoji moudrost, umění žít. A my příští se musíme sebrat zpopela sami a teď
Vnímám smrt Václava Havla jako zpečetění konce dějinné epochy, od jejíž hluboké životní moudrosti nás izoluje rozbředlá vrstva našich neduživých, uměle odchovaných rodičů zbavených smyslu života. Životní moudrost a odvahu šestatřicátníků nám nikdo nepředal vosobní linii, a teď už se kní nikdy nedostaneme.

20. 12. 2011
23
69
4384
Úvahy

Zálibnost stvoření jsem

Zálibnost stvoření. Závratná rozvratná architektura vědomí, když chci. Jinak hladkost. Dívat se sobě do očí zálibně, jak tvoří svět, tvoří tvoření, a křičet bezedně nezbedně nadšením, nádechem, dechem jsem – vnitřní logika, rozklenutost: jsem, ledaže zálibně.

09. 07. 2011
7
11
3148
Miniatury prozaické

Věci tohoto světa z obou stran

Výběr

Nad sedlou lesklinou kávy
(na ráno nesměle brzy
u okna z kuchyně
do korunní dvorany stromu)

17. 05. 2011
29
29
3733
Smíšené verše

Prozaické haiku o znovuzrození

K ránu si strhat
Rozdrásanými prsty
Strupy z ran v očích

02. 03. 2011
9
15
3596
Haiku

Láska Tvá

Výběr

Love Itself Láska Tvá
The light came through the window, Světlo sem vniklo oknem
Straight from the sun above, Sem sluncem seslané
And so inside my little room A tak ten malý pokoj můj

27. 02. 2011
13
18
3469
Překlady

Nicněnka pro Printa

15. 01. 2010
7
3
2774
Ostatní nezařaditelné

Out of Vánoce in

Výběr

Out of Vánoce
Obrazy (Fotografie, Manchester, 24. 12. 2oo9) si jeden po druhem prohlednete
zde
Jak vypadá den, když je štědrý

10. 01. 2010
8
11
5220
Volné verše

Vzpomínky šlenstvím z?kreslené...

Vzpomínky šílenstvím z. kreslené.
Fany Housková: Vzpomínky zkreslené šílenstvím. Části románu schizofrenně in: Liberecké listy, Souvislosti, Liberecké listy, Aluze.

19. 12. 2004
4
1
3721
Recenze i neliterární

MANK, možná manifest

Výběr

MANK, MOŽNÁ MANIFEST
Text MANK: Monarcha Absint Natálie Kocábové. Mladá fronta. Praha 2oo3.
Když P.

18. 12. 2004
5
0
4262
Recenze i neliterární

Živototvárné sperma příběhů, tvořivá síla trojklaného penisu

ŽIVOTOTVÁRNÉ SPERMA PŘÍBĚHŮ, TVOŘIVÁ SÍLA TROJKLANÉHO PENISU
(trikliničností příběhu texty Jiřího Drašnara)
Jsem had, dštím oheň, jsem zlatý drak. Nesu světlo, jsem Lucifer, Prométheus, inverzní bůh, východ z ráje bezvědomých. Plivu sperma. Jsem python regius, krajta kreativita, jsem mýtus Kristus, síla, která oplodní vlastní matku, aby se mohla narodit.

09. 06. 2004
2
0
7827
Úvahy

Rekonstrukce

Výběr

SVĚT, SYSTÉM JE TO, CO SI DOVOLÍME MYSLET.
FILMEM REKONSTRUKCE.
Svět, systém je to, co si dovolíme myslet. Já, Jitka Cardová, adeptka filologie, adeptka magie filein logos, malá milenka slov, myslím svět vlastní teorií významu, v níž jednotlivé interpretace svými doteky vytvářejí fluktuace, z nichž povstává systém, každému jinak, neodhadnutelně, neustále z novu.

17. 05. 2004
4
0
10256
Recenze i neliterární

Somantika samoty II

Výběr

Somantika samoty
(průzkum zkasemat samoty somantiky, věnováno jedině sobě)
Samota je doteku, být fyzickou přítomností, jestliže jen a pouze; jestliže jen a pouze, samota je sémantiky, samota obsahu, významu, sama sebe receptoru, samota.
I. Kde

20. 04. 2004
15
0
15205
Povídky

haik

jak říct. Po vašem
že se jí nechce mluvit
. . .

29. 03. 2004
9
2
7147
Miniatury, hříčky

Morfologika po lemu sil

Výběr

morfologika po lemu sil
úzkákostná
vprózpjatá s lovem zazrcad
lem morfů logických směn

28. 03. 2004
14
1
10170
Smíšené verše

Bez znaků navíc

Výběr

Forma jest čisté světlo.
Když pohyb nemá jiný cíl než libost, vzniká tanec.
sv. Augustin
Bez znaků navíc

04. 02. 2004
9
1
4826
Volné verše

Zprobíhaná /Zprohýbaná/

Výběr

Zprobíhaná /Zprohýbaná/
-střih-
/extraflektivní/
Ty tvoje básničky, rolničko

29. 10. 2003
17
0
4144
Volné verše

Zrcadlo

Výběr

Zrcadlo
"Zásadní zlom bývá někdy také charakterizován tak, že si fyzikální poznání už nemůžeme více představovat jako pohled "božího oka" na svět, ale napříště jsme vtaženi do chodu světa a sama aktivita pozorování svět ovlivňuje (dochází k interakci pozorovaného s pozorovatelem. ). . Jsme součástí toho, co poznáváme, skončil subjekt-objektový dualismus, a to s sebou samozřejmě přináší oddefinitivnění vědy, svět vidíme pouze podle našeho způsobu poznávání.

08. 10. 2003
5
0
3237
Povídky

Černá skříňka Falkodana, verze veřejnosti

Výběr

Černá skříňka Falkodana
(textuální. /komunikační hyperprostor)
Černé skříňky jsou obvykle oranžové, jak jsem se dozvěděla z knih Amose Oze.
mám oranžovou ráda, budu mu věřit, proč ne, je to možnost.

29. 09. 2003
6
0
4414
Povídky

Čtení hrou Půlnočního pacienta Egona Hostovského

Výběr

Čtení hrou Půlnočního pacienta Egona Hostovského
Uvedení
Svět Půlnočního pacienta Egona Hostovského je nám modelem. Svět Půlnočního pacienta je nám modelem principů her, je nám takto modelem vnaší interpretaci tohoto světa, světa Půlnočního pacienta, i světa našeho; a slovo hra je vnaší interpretaci, je vnašem světě, je naším výrazem jen a pouze nás, znaší zkušenosti, a vhranicích našich vlastních her, her nás a her námi, a význam slova hra našeho textu ještě vystoupí. Svět Půlnočního pacienta je nám modelem, vjakém lze postihnout principy her zesíleně, vjakém lze tyto principy, vnímané a zkušeností ve vlastní realitě uvědoměné, vyvést ze světa vlastního a ukázat, promítnout na modelu světa, a vnašem textu (o) modelu světa, tedy zřetelněji.
Svět Půlnočního pacienta Egona Hostovského je modelem, je světem vpotřebných rozměrech změněným pro postihnout principy ostřeji.

18. 06. 2003
2
0
3638
Literární teorie

no a tak

Výběr

jen loži, do tmy, dá se sdělit samota
už ani ty hranice nejsou, co bývaly
dříve dalo se jim chodit po hranicích
ale teď někdo schovává milníky

22. 04. 2003
65
4
8553
Volné verše

Obrazy "svobody" Brazil

Výběr

Společnost paralelní naší, tedy ne naše možná budoucnost, tedy ne takto zcela. Leckde se obelháváme/motivujeme jinak/jinudy. Nejzřetelněji rozdíl estetikou, uměním vůbec. Svět na plátně, co naplat, na platnost plateb bere ohled nejvíce.

19. 03. 2003
9
0
4283
Recenze i neliterární

Za zrcadlem zrcadel nic

Výběr

svět nejde zabít, maličká
a slzy. nože pod víčka
vrážíme sami
podlehnutím

18. 02. 2003
37
7
6729
Volné verše

Přijdu ti s hvězdami

Výběr

přijdu pěšky
vtrnech a kamením
přilnu k tíze
jen pokud budu chtít

10. 11. 2002
39
2
7379
Volné verše

Komunikacit

Výběr


Komu. nik. a cit
Hádám
skrývá hada

30. 10. 2002
33
0
5410
Volné verše

Můj dům

Výběr

tam, kam se jednou vrátím
střídá se jen zima a drobné jaro
a nejsou ruce, aby je pálil mráz
tam, kam se jednou vrátím

22. 10. 2002
34
3
5848
Volné verše

Autonomní pes

Výběr

hlídal, protože si to vybral
střežil ten dům, aniž by mu někdo dával jíst
spal na sněhu
a nikdy se nenechal pohladit

21. 10. 2002
30
3
4119
Volné verše

hrubým kruhem

Výběr

prorůstám kamenný stůl
hrubým kruhem
prorůstám kamenný stůl
hrubým kruhem

23. 09. 2002
44
5
5153
Vázané verše

Jak...?

Výběr

Jak.
že jsem si četla zHolanavkrutém roce

"Jak nebýt. " ptal se mne dnes přítel,"jak nebýt, aniž jsi ublížilmatce, ženě, dítěti. "

06. 09. 2002
64
24
6469
Volné verše

Na poledni milování

Výběr

ves mírně zatáčí, aby nepodupala trávu
vesmírně mi je
celistvě
cel list - věz

24. 05. 2002
58
5
8750
Vázané verše

Nejasná zpráva o konci Španělska

Výběr

Kdyby ji toho jarního večera na brněnské přehradě náhodný kolemjdoucí potkal a kdyby se za ní ohlédl, jak drobnými kroky měří pískovou cestu, asi by ho ani nenapadlo, že odchází tak daleko. A kdyby se ho vté docela obyčejné chvíli něco zmocnilo, nějaké nevysvětlitelné tušení, vyplývající snad ze způsobu, jak se klenba jejího chodidla pokládala na drobné kamínky nebo jak se jí tráva zadrhávala o lem sukně, jako by chtěla jít ssebou, a kdyby tomuto lákavému tušení něčeho, o čem by nedokázal nic bližšího říct, podlehl, a v touze trávy, která nemohla, se vydal za ní, co by vlastně pochopil.
Kráčela podél vody vnapjaté vzdálenosti, ani ne dost daleko, jako by šli jiní, ani dost blízko, aby mohla kdykoli sejít dolů a přejet bosým palcem po hladině. Občas se na ni roztržitě podívala, až by se mu zdálo, kdyby za ní šel, že jen tím pohledem jí už nasákla látka vodou a mokrá sukně se jí přimyká ktělu.

07. 05. 2002
22
1
5042
Povídky

Tulačko s oslíky...

s oslíky mraků táhneš kárku
v chomáčcích hřívy spí ti plaše
něha svatého Mikuláše
a na zádech svou věčnou Klárku

29. 09. 2001
33
0
6268
Ostatní nezařaditelné

Proč jsi mě nenapadl dřív...

Výběr


Proč jsi mě nenapadl dřív.
Proč jsi mě nenapadl dřívkdyž ještě kolem ticho pod závějíŘekni, kam kroky Prázdných. odkud spějí. Kde cesta jejich.

16. 09. 2001
50
10
8454
Vázané verše

Korálky

Výběr

Korálky.
Svléknu se zkorálků, to aby netlačilyaž vlasy nastelu ti schválně pod hlavouViděla jsem dnes dívky. a byly plné sílyo všechnu velkost světa tak hrdě zápasilyprstýnky, tělem, ohněm, tabákem a smíchembojovala jsem trošku súnavoubojovala jsem uvnitř sebe s tichem
Viděla jsem dnes dívky. tak dětsky smály se mido hrstíšeptaly si, že divně vypadámA neznaly mou lehkost, že vsobě nesu chrámže vsobě, s nimi miluji celou zemi
Šaty si osuším - byla jsem u Tritonavyprosit moudrost dnešnímu večeruKamenně hleděl do ulic, po směrudívala jsem se za ním, na dálkuměsto mě laskalo a zblízka chtivě sáloco jsem mu nabídla.

28. 08. 2001
45
1
11149
Vázané verše

poslední vraný

poslední vraný
létne poryv nedohraný
teskné písně
mění tvar

22. 06. 2001
24
0
7290
Vázané verše

Terezce k narozeninám místo dortu :o)

Už řádku dní se tomu chlámu
že za sestru mám dalajlámu
Nač cestovat až do Indie
když ona blíž mi srdci žije.

06. 06. 2001
19
0
6868
Jen tak pro radost

Malého slona

Výběr

Stín svíčky s miskou
Světlo už zřídlo
Skápnul vosk na tapetu
Stěny tak blízko

25. 05. 2001
40
3
8224
Vázané verše

Bráško...

Tvé monology o bolesti
zní zkušeně a je tvé štěstí
lehávat jimi na ženě
(navzdory živým v Kateřinské

13. 04. 2001
13
1
8416
Volné verše

Na rozloučenou

Výběr

Vyšehrad láká. Mně to říkej je plný děr a tajných skrýší Marně ti šeptám Neutíkej Teď už mě stejně neuslyšíš Máš svoji hlavu krásně myší Ne, nesmutním, to snad se zdá ti že koutky rtů se divně tváří vždyť vím, že jednou se mi vrátíš smluvím se s lístky v kalendáři Dej aspoň vědět jak se daří Vyklouzlas brankou do zahrady zbylo mi v kapse prázdné místo bojím se, nedáš na mé rady náš svět je plný malých jistot nejde psát řádky nanečisto Nestihla jsem ti toho tolik. o kočkách, co se blýskaj smrtí najde tě každý alkoholik a soví spáry drhnou, drtí Nevíš to, neznáš, jen se vrtíš Mám strach, že navždy ztratíš se mi v složité spleti uliček jsi mezi těmi dravci všemi jen malý, hloupý oslíček chybíš mi, myško na klíček .

26. 02. 2001
31
2
8247
Miniatury, hříčky

Vstávej, přeci, netvař se, že chceš ještě spát... :o)

Jen potichoučku postrčit, něžně a málem trpělivě, jako když navlíká se nit, jako když cucháš ruce v hřívě Jen nedočkavě zašeptat do holých větví kaštanů "Jaro, prosím, už přestaň spát. " Snad Jaro řekne: "Přestanu. " Což nestojí to za zkoušku. Snažím se týdny ostražitě vytahat ouško po oušku trávu z té hlíny rozpačité Až Země vstane z pelíšku, jenom mě prosím neprozraďte.

15. 01. 2001
21
2
9179
Písmáci dětem

Smála se...

Výběr

O boje bojek přetržený
svolností sklouzl do slabin
kovová přezka v pádu ryla
stehno s potůčkem z jeřabin

03. 01. 2001
149
27
28488
Vázané verše

Falčina cesta

Výběr

Z barevných šatů jen hromádka popela, na zemi meče, luk i vlčí medailon, pokřtěná ohněm, co vpálil se do těla, sama se ubírá v mlčící Brokilon. Divoký pohled, vzdor a hlava vztyčená, pyšný smích, odvaha bránit se, útočit zůstaly na cestě; chvějí se ramena, pokora píše se do stínů u očí. Do nahé kůže se vytíná trnoví, zrazují kořeny i kámen pod nohou, jen slzy na rány solí svou odpoví, pálivá šlehnutí k výkřikům pomohou.

19. 05. 2000
39
8
8238
Smíšené verše
Nahoru