Katarze

Právě jsem se horko těžko zvedala od záchodové mísy, když mě někdo pohladil po zádech. I přes přemáhání, které ktomu bylo zapotřebí, jsem se otočila. Byl to Martin. Žuchla jsem sebou do sedu vedle záchodu a on se posadil vedle mě.

17. 05. 2004
5
0
3101
Povídky

Příběh lupiče kremrolí

Příběh lupiče kremrolí
Včera večer se uzavřela další smutná kapitola Adamova života. Adam psal. Nebo se o to alespoň snažil. Pomalu ale jistě začínal trpět komplexem zneuznaného génia.

10. 05. 2004
0
0
1345
Povídky

Můj první jarní den

Jack Nicholson políbil Diane Keatonovou…v Paříži sněžilo…. pomalu se setmělo…rozjely se závěrečné titulky. Odcházet zkina před koncem závěrečných titulků je neslušné, neuctivé a nekulturní. To sice ano, řekla jsem si, ale třetí maskérka se na mě určitě nebude zlobit, když si dnes nepřečtu její jméno.

09. 05. 2004
1
0
1265
Povídky

Povodeň

Sedím ve vaně, plýtvám teplou vodou a ani za nic se mi nechce ven…
Nakonec zaklapnu zobáček baterie do vodorovné polohy, protože mi nic jiného nezbývá…
Kapky vlažné vody, které se rytmicky spouštějí ze špatně těsnícího kohoutku, nechávám dopadat na konečky prstů své ruky. Od palce po malíček a pomalu zpátky. Dopadají na maličkou prohlubeň mezi nehtem a vrcholkem každého zprstů. Jedna se vydá cestou přes bělavé nehty, pod kterými místy prosvítá narůžovělá pokožka, druhá stéká dolů po vnitřních polštářcích prstů.

08. 05. 2004
0
0
1293
Povídky

Výročí

Nesnáším „povinné“ večírky. Dobrovolně, ba sradostí jsem se stala ženou diplomata, čímž jsem se kúčasti na podobných vrcholně společenských událostech odsoudila. Tmavé kravaty, šampaňské, pochoutky nejrozličnějšího složení a vzhledu, mírně přidušená hudba a nikde žádná židle, na kterou by bylo možné se na okamžik posadit.
Jednoho horkého letního večera zazvonil telefon, ze kterého se za několik vteřin ozval hlas Jane Butterfieldové, naší spolužačky zvysoké školy.

07. 05. 2004
0
0
1375
Povídky

Rande

Dneska. Musím se ho na to zeptat, přece se sebou nenechám takhle vorat. Je to jen chlap, obyčejnej mužskej, skoro člověk, tak proč ty nervy. Jednoduše počkáš na správnou příležitost a pak to na něj vybalíš: „Tak co, zlato, bude ztoho něco.

06. 05. 2004
2
0
1273
Povídky

Ta píseň vždycky tiše zní

Ta píseň vždycky tiše zní
Když noc končí dřív
Než by měla
Ta píseň vždycky tiše zní

05. 05. 2004
0
0
1328
Vázané verše

Kočičí řeči

Pan P. se rozhodl, že si zajde do baru. Nechtěl být v sobotu večer sám a tak si chtěl obstarat nějakou pěknou společnost. V baru bylo všude plno koček.

04. 05. 2004
0
0
1639
Miniatury, hříčky

Nespavost

Nespavost
Vjednom filmu zazněla věta: „Když trpíte nespavostí, nikdy pořádně neusnete a nikdy se pořádně neprobudíte“. A nikdy tuhle pravdu neoceníte, dodávám jen, pokud se neocitnete vsituaci, kdy ji pocítíte na vlastní kůži.
Slečno Insomnie, nesetkali jsme se už někdy. Ano, už jsem s vámi měla tu čest.

29. 05. 2003
3
0
1084
Povídky

Básník a Básnířka

Básníka a Básnířka
Do baru vstoupil Básník sBásnířkou.
Básník byl mladý a úspěšný.
Básnířka byla mladá a talentovaná.

15. 04. 2003
9
0
1409
Volné verše

Nebeskej bar

Jednou to přijít muselo. Každý sem jednou bude muset. Vždycky jsem ale doufala, že vydržím déle než do pětatřiceti. No co, čo bolo, to bolo.

08. 04. 2003
2
0
1448
Povídky
Nahoru