Šedivý kohout (15. část)
Konečně jsem si mohla zavolat na úřad. Nebo rovnou na policii. Měla bych si vychutnávat svůj triumf. Proč mi bylo tak mizerně.
...
Konečně jsem si mohla zavolat na úřad. Nebo rovnou na policii. Měla bych si vychutnávat svůj triumf. Proč mi bylo tak mizerně.
...
V U stolu v Klokočné seděli Aleš zvaný Ála , jeho věrný přítel i životní souputník Ladze a jejich obchodní partner, který od nich odebíral polovinu produkce a pozvali jej do této typické české restaurace, aby mu nejen poděkovali, ale také zjistili, zdali jim nechce utéci a hlavně se dobře najedli a napili, což bylo meritem věci i věcí.
A Aleš samozřejmě machroval a na dotaz číšníka, jak jim chutnalo, se profesionálně na oko zakabonil a měl určité poznámky kvůli gratinkám, že byly uvnitř dosti syrové a ta demiglaska, že byla příliš řídká a vůbec, že by rádi o tom hovořili přímo se šéfkuchařem a vrchní se poděkoval a chvíli se nic nedělo, byl klid, ale najednou padl na celou restauraci stín, jako když přijde velký bouřkový mrak a zatmělo se a všichni se podívali směrem ke dveřím vedoucím do kuchyně, kterými se snažil do lokálu vstoupit šéfkuchař. A starý pan Sapík musel projít na štorc, bokem , aby vůbec prošel s tím svým mohutným břichem, poté provedl vpravo v bok a šel rovnou k nim, v rondonu a v ruce držel utěrku a obří vařečku . Pan Sapík, co má kolem pasu asi tři metry, kdežto Aleš zatím jen metry dva a už byl téměř u nich a celkově to vypadalo jako když zaoceánský parník vplouvá do přístavu a Ladze už bledl a Ála zařadil bleskově zpátečku a rychle vstal a volal:
" Ne, ne, ne, ne, ne.
...
bývalí lidé…
Na Pražském hradě se konalo společné slavnostní jednání senátních klubů. Byl 28. říjen a zanedlouho proběhne ve Vladislavském sále předávání státních vyznamenání prezidentem republiky.
Karelbyl jedním zpředsedů klubů a druhým byl kolega lidovec, starý politický bard a velký hráč, kterému zvedal telefon na první zazvonění šéf arcibiskupských vinných sklepů Kroměříž, na dvě zazvonění olomoucký arcibiskup, což jenějaká šaržea na třetídokonce sám velký Kalousek.
...
Blanka s Klárkou, to snad ne.
Zhlubin paměťových šuplíků se vynořila vůně kávy a zákusků u odpoledního tlachání. Byla jsem snimi šťastná. Náš „dámský klub“ mě bavil, dokonce mě kvůli němu bavilo chodit do práce.
...
Luboš dřepěl na gauči. Zíral na protější stěnu se zavěšenými ozdobnými džbánky.
Měl to místo kina. Bůhví, jaký horor se mu právě odehrával vhlavě.
...
Probudila jsem se do tmy.
Vhlavě mi bujely pochybnosti. Patřím sem vůbec. Nejedná se o hloupý žert, o spiknutí scílem mě poškodit.
...
Zlomený symbol
Qvelie celou noc nemohla zamhouřit oka. Měla neodkladný pocit, že je něco hodně špatně. Zamhouřila oči teprve nad ránem. Ze spánku ji ale brzy vytrhl svíravý pocit na hrudi.
...
Karel seděl u stolu v Olomoucké citadele. Už ani nevěděl, kolikátý panák do sebe vyklopil. Zapil jo dalším pivem a kývl na číšníka aby mu donesl další.
„Karle, už máš dost, měl bys jít domů,“ řekl mu číšník.
...
„Nepůjdeme se projít. “ navrhla jsem po snídani. Venku svítilo sluníčko, přišlo mi to jako perfektní nápad. Jenže vše se nějak zvrtlo.
...
Rozcestí
Arm si nemohl pomoci. Musel neustále sledovat, jak se ti dva láskyplně pošťuchují. Jeho staré já by jim to už dávno zatrhlo, protože by mu to připadalo odporné. Ale teď.
...
Ztráta
Hodiny vtemnotě splývaly ve dny a dny se měnily vtýdny. Vtemnotě podzemní cely se Kvenliin biologický rytmus obrátil vzhůru nohama. Snažila se počítat, jaká doba uplynula od jejího příjezdu, ale brzy ztratila pojem o čase. Jídlo jí nosili přibližně jednou denně, ale nebyla si tím jistá.
...
Strašek a piráti
(duben – květen 2004)
X.
Po vyplutí svolal kapitán na můstek poradu celé posádky. Prvním bodem byla volba trasy. Mohli zvolit kurz na Maledivy, potom na sever kjižnímu cípu západoindického poloostrova a podél indického a pakistánského pobřeží do Ománského zálivu.
...
Strašek a piráti
(duben – květen 2004)
IX.
Obrátil se kPlešounovi, který cosi studoval na mapě Ománského zálivu: „S Prckem něco je. Každý ráno se chodila dívat na meteo, ale od soboty jsem ji neviděl. “
...
Danielovi Restovi táhlo na dvacet devět let a pocházel z Bostonu. Jako většina amerických dětí se narodil do Amerického snu, v jeho případě sice nepříliš zřejmého, vzhledem k tomu, kde bylo Massachusetts na mapě Spojených států situováno, avšak v jeho očích zcela reálného. Už odmala inklinoval k muzice, hard rock byl jeho devizou, a i přes přání jeho rodičů, kteří podnikali v automobilovém průmyslu, se nestal učitelem na základní škole. Zkoušel se prosadit, avšak setkal se s notnou dávkou nepochopení ze strany svých profesorských kolegů, když se setkal s notnou dávkou pochopení ze strany žáků prvního stupně, které vyučoval neortodoxními způsoby, tj.
...
Strašek a piráti
(duben – květen 2004)
VIII.
„Myslíš, že se může stát něco jako před pěti rokama. “ zareagoval na šéfovu obavu zpirátů Plešoun.
...
Krátké tóny
9. 9. 2015
V úterý večer byla malá místnůstka Jeremiahova bytečku potemnělá jako krysí nora. V rohu plápolala krátká pohasínající svíčka.
...
Strašek a piráti
(duben – květen 2004)
VII.
O chvíli později rozšířili okruh diváků další dva. Ze zadní paluby dorazil Pumpička, který záznam také ještě neviděl. Čtveřici doplnil Ichtyl vpyžamu.
...
Strašek a piráti
(duben – květen 2004)
VI.
„Mladíku, tohle je práce mořskejch biologů, a taky se musíme nějak živit,“ vysvětlil Pumpička.
...
Přiznání
„To není možné,” zamumlal Imiris. S odstupem pozoroval svého starého přítele a nevěřil vlastním uším. Zmátlo ho to natolik, že ho skoro ani nezaskočilo náhle zmizení třech postav. Pokud byl Arm Qveliiným synem, znamenalo to, že….
...
Strašek a piráti
(duben – květen 2004)
V.
Mladík vyjel khladině jak namydlený blesk. Prcek sebrala baterky, osvětlovací rampu a straškovi i náhradu boxovacího pytle, do kterého zatím stačil udělat pár dalších důlků. Potom zavřela oči a soustředila pozornost na okolí.
...
Strašek a piráti
(duben – květen 2004)
IV.
Asi po hodině a půl sebou lehce trhla, jako když se probouzí. Zvedla ruku ktlačítku mikrofonu a zašeptala: „Spíš. “
...
Strašek a piráti
(duben – květen 2004)
III.
Ichtyl vyprovodil vědce ze základny a zamířil za Pumpičkou, aby připravil noční ponor. Prcek a Jacobem a Zrzounem u kormidla člunu vypluli do laguny. Protáhli se průlivem a pokračovali podél porostu mangrovů roubících Grande Terre.
...
„Co jsi vyváděla. “ vyhrkl Luboš, když otevřel dveře a spatřil naše procesí.
„Válela se vkřoví,“ sdělil mu černovlasý muž. Vzal za dveře, že je zabouchne.
...
Strašek a piráti
(duben – květen 2004)
II.
„Informace dostávají piráti asi zhlavního města. Proto jste po létech první, kdo dostal povolení k průzkumu. Jinak jde o turisty, které provezeme po laguně a po pár hodinách musí pryč.
...
Dýchavičná dodávka se zvolna sunula od domu na kopec a zkopce polní cestou až na hlavní. O chvíli později zastavila před samoobsluhou.
„Patnáct deka vysočiny a plátek sekané, prosím. “
„To samý ještě jjednou,“ zamumlal Tibor.
...
Strašek a piráti
(duben – květen 2004)
I.
Pokud se mořeplavec protáhne na sever Mosambickým průlivem, úspěšně mine nástrahy Komorského souostroví, může asi 650 km východně od afrického pobřeží a 400 km severozápadně od Madagaskaru narazit na atol Aldabra. Trochu odstrčené souostroví nejzápadnější výspy Vnějších Seychel vzniklo na rozlehlém korálovém útesu, jehož stáří je odhadováno na 130 tis. let.
...
Marně mě chytali pod rameny a stavěli na nohy. Kdepak, nejsem zpapíru, tohle neklapne.
„Podívej se, jak je chudinka celá poškrábaná,“ řekl ženský hlas.
„Tak proč lezla do křoví.
...
Zbytečně brzy zazvonil budík. Ještě má čas, než se půjde do práce.
Co se vlastně stalo v noci, proč psal Monice, proč ten noční rozhovor s bytnou. Sám už teď nevěděl příčinu, jen že se na ni utrhoval, ani netuší, co všechno říkal.
...
Vykasal si košili. Šel na všechny čtyři. Pročesával křoví sekyrou, funěl a pomlaskával, dokud mě nevyhmátnul.
Když mě vrazil do krabice, ani jsem nešpitla.
...
Volba
Kvenliin den se najednou neuvěřitelně táhl. Běžel podle vlastní časové osy. Od probuzení byla nervózní. Ať se snažila jakkoliv, všechny její myšlenky se ustavičně upínaly kvečeru.
...