Hříběcí

Když narodí se hříbě tak lidé v celé stáji kolem něj pobíhají běhají tam a zpět. Když narodí se hříbě nemůže znát svůj osud vždyť nepoznalo dosud jak zlý umí být svět. Když potom roste hříbě má spoustu kamarádů a prostornou ohradu těší se na život. Když potom roste hříbě tak stěží jen ho trápí že déšť pastviny skrápí a kolem stojí plot. Však netušilo hříbě, že lidé s mámou zmizí vše kolem bude cizí svět jako strašný sen. Však netušilo hříbě, že pokud si ho koupí lidé, kteří jsou hloupí zlý bude každý den. A už to není hříbě teď dospělý kůň ptá se proč není nic než práce mračí se na lidi. A už to není hříbě ten kůň má teď své stání jenž v pohybu mu brání své stádo nevidí. A když má zemřít hříbě pán nemá slitování kůň ten se neubrání a skončí na jatkách. A když má zemřít hříbě je pořád ještě malé má životu dát vale nevidíš jeho strach? A nebude žít hříbě dneska se k zemi zhroutí že křeč mu nohy zkroutí se těžko promíjí. A nebude žít hříbě v té lidské společnosti zachrastí koňské kosti, svět krutě zabíjí.

---