Osud

Životem se protloukáš,

s depresemi, smůlou.

Na co tady pořád čekáš,

že pryč sami půjdou ?

Tak to jsi se trochu spletl,

můžeš na to zapomenout.

Osud se tě nezalekl,

nelze se mu prostě vyhnout.

Osud karty předem rozdal,

a všem lidem, bez výjimky.

Ty jsi jako každý jiný,

nejsi součást nějaké mýlky.

Nauč se s tím prostě žít,

se životem, smrtí.

Nemůžeš tu věčně být,

osud to hold nudí.

Můžeš zemřít ve dvaceti,

při nevinné nehodě.

Nebo také v šedesáti,

u rodiny, v pohodě.

Ale to je budoucnost,

momentálně pasé.

Život žij tak jak je,

něž tvá jiskra zhasne.

Deprese a smůla,

i to časem vymizí.

Je to jenom lůza,

co si osud vymýšlí.

Bez ní už je život krásný,

lajnovaný osudem.