Nemohu...

Já toužím míti v rukou víc,

než dokážu Ti teď říct,

říct prosbu nebo rozkaz,

nechám vášni své Tě na pospas.

Nejsem typ naivní dívky,

co nevinně špulí rtíky,

já dobře znám přání svá,

proto nemohu býti Tvá.

Snad jednou podstatu mou pochopíš,

avšak už nikdy se nedovíš,

co za tajemství v sobě skrývám,

skrz myšlenky na Tebe se dívám.

Možná i nenávist ke mně pocítíš,

pak jistě pravdy se dovtípíš,

že my dva neb Ty a já,

nemůžeme tvořit dokonalý pár.

Tvůj hněv smísí se s emocemi,

až zjistíš, jak život je mi drahocenný,

že odmítám ho strávit po Tvém boku,

Ty začneš pátrat po svém soku.