Kniha maličká I.

(That´s the way life goes)

Bylo to hrozně sentimentální mluvit o něm právě takhle. Prej byl strašně šikovnej, prej vyšil krtečka s velkejma kapsama na tričko mýho bráchy, i když v životě neviděl psací stroj. Jela kolem sanitka a napadlo mě, kdo je asi uvnitř a co je s ním a zároveň jsem si uvědomil, že naše životy, můj a toho v tý sanitce, jsou tak strašně vzdálený, že mně bude srdečně jedno, jestli ten v tý sanitce umře, jako jemu by bylo srdečně jedno, kdyby moje přítelkyně neplánovaně otěhotněla a dítě, který by se pak za devět měsíců narodilo, bylo mentálně postižený. Nebo by mu bylo úplně jedno, kdyby můj brácha umřel. Jako před lety v tom snu. Brácha byl v nemocnici na přístrojích a všechny si vesele pípaly, ale pak najednou zhasly a už nic nepípalo a já věděl, že je konec (třeba to byla dlouhodobá předzvěst toho co se pak stalo) a že už mu nikdo nepomůže a začal jsem se strašně brečet, úplně jsem to ze sebe vší silou tlačil, tekly ze mě proudy slaný vody. Když jsem se ale podíval na lidi kolem mě, na svoje příbuzný, tak jsem viděl, že to s nima nic neudělalo, že jsou v úplným klidu. Křičel jsem na ně, aby se podívali, že můj brácha je mrtvej, ale oni si z toho vůbec nic nedělali. Voni se tomu normálně smáli. A já brečel a řval tak dlouho, až jsem se brečící a řvoucí probudil. Když jí učil anglicky ( ani nevěděl, jestli to dělá správně), její přítel seděl za deseticentimetrovou zdí sousední kanceláře a zvedal místo ní telefony. Radši by měl zvedat činky. Vyžlák! Co mu takhle natáhnout jednu mezi oči? Za ty rasistický kecy by se nemoh divit, kdybych se neovlát a jednu mu natách. Poslouchá rádio a ta hudba mu rvala srdce. Říká si, že by měl zvednout telefon a zavolat tomu dýdžejovi a říct mu, že to co hraje je perfektní a že by se mohli sejít a trochu se zkouřit v podzimním slunci v nějakým parku. A nebudu používat uvozovky a nebudu a nebudu a ještě jednou nebudu! A budu si dělat, co chci a psát si co chci a JAK chci Jasný ?! Jó?! No to je dobře, tak se mi to líbí. Teď jdu spát. Dobrou! G´night! (to be continued)

---