Lidová

POZOR! Následující slova mohou šokovat některé ze zde se vyskytujících citlivých duší. Dávám ji sem, jen jako ukázku dalšího druhu mých pokusů.
věnováno spravedlivým

Blonďatý zázrak, nahodil náznak, já se ho chytil, celý jsem svítil. Měla krásný nohy, vyzýval jsem bohy, ať mi ji dají, ti co ji mají. Hodili jsme tanec, pak si dali žvanec, ona byla krásná, a já páka jasná. Vobjednal jsem fáro, dal jí na cigáro, koupil jsem flašku, popadl tašku. Vzala mě domů, na sídlák rómů, tam jsem ji chytil, ksicht mi jen svítil. Když chtěla prachy, třásla se strachy, dal jsem jí ránu, na pravou stranu. Přiběhl cikán, a to ti řikám, hned mi ji pustil, hlavu mi hustil. Kopali do mě, v cikánským domě, pak přišli skini, chytli tu svini. Cikán voknem letěl, i když vůbec nechtěl, v prachu se svíjel, každej ho míjel. Holce svlíkli šaty, pak sami nahatý, skákali po ní, jako na koni. Vzal jsem si taky, to za ty prachy, pak jsem ji svázal, o smrti kázal. Dal jsem jí pusu, pak plný hnusu, pistoli nabil, rychle ji zabil. Ležela tiše, s dírou na břiše, voči vytřeštěný, zkrvavený stěny. Skini se smáli, pivo mi dali, prachy si vzali, pryč utíkali. Já nikam nešel, co bych se věšel, sem člověk slušnej, práva poslušnej. Přijeli chlupatý, ti kluci střapatý, já že to viděl, říct se nestyděl. Pak černej šerif, na hlavě přeliv, tak kolem smejčil, chtěl abych svědčil. Řek jsem že cikáni, chytili tu pani, svlíkli ji do naha, smáli se. Ha ha ha. A pak jeden cikán, je to tak jak říkám, pistoli nabil, klidně ji zabil. Ostatní zdrhli, hnedka jak mohli, on se jen otočil, a z okna vyskočil. Soudce to nebaštil, tak jsem ho tam praštil, vyfás jsem deset let, to je šílenej svět. Vždyť jsem pomoh světu, v tomhle se nepletu, já toho mám ale dost, tohle je spravedlnost?

---