Návrat ze subjektivně iluzorního světa

ten chytrej trouba - to jsem byl taky já ??? (promiň prosím..)

J: no já bych to bral jen jako příklad, jakým směrem se můžeš ubírat, jak by mohlo dílo vypadat. Když to není "tvoje". Sám občas některý věci dám na předkritiku známým ale jediný co připouštím je seškrtat to co navrhují. Nikdy jsem nepoužil cizí text

Díky.Hm.:o)

Dostala jsem do svých zpráv jednu kritiku týkající se tohoto dílka. Autorka mi navrhuje takto změnit slovosled první sloky: "Kapky bloudí z roztrhaného nebe dolů suchá zem otvírá svou náruč Anděl strážný posílá Tvůj příběh někomu neznámému kdesi v dálce doznívá zapomenutá píseň." Ráda bych si od Vás, kteří jste mi už kritiku napsali, přečetla, co vy na to. Osobně bych takovýto slovosled nedokázala vytvořit, když jsem to psala. Už to není "moje". Když čtu upravenou podobu do jiného slovosledu znovu a znovu, jsou to pro mě útržky skoro nic neříkající. Když čtu zpětně původní verzi,jdou popořádku moje myšlenky, které poznávám.

Koukám, že když si tě budu číst pozpátku, moje přání ti bude připadat trochu nemístné...

Nikomu nejde nic jak by chtěl. To jen náhoda nám může přát ... Věřím Ti

Negace na začátku druhé sloky je prvkem lidové poezie, což mám rád. U téhle básničky bych ale doporučoval trošku víc obrousit rým. Např: v druhé sloce by místo oživlá klidně mohlo být ožilá a v posledním řádku : " ..konce řádků kaňka rozpila..." čímž by se do básničky dostal zajímavý rytmus (v první sloce 3 a ve druhé 1 a 4 řádek s veršem)

Nevěříš? Před týdnem.

Děkuju za pomoc a rady, nejde mi všechno, jak bych chtěla. "...konce řádků kaňka rozpila"je hezčí.