Písmák Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seJak to bude ...
30. 11. 2003
0
0
835
Autor
La_Violenza22
Jako ukřižovaný na dřevěném trámu,
usínám nezakrytá pod pokrývkou ze sněhu.
A myslím na to, jaké by to bylo,
kdyby se moře vzedmulo
a vlny se pozvedly k nebeským výšinám
a zakryly naše oči, co by spatřily božský prám.
Na prahu dokonalosti
je pokaždé ziskuchtivců dosti,
ne však lidí bažících po lásce a pochopení,
co pro bližního svého život svůj zatratí.
já už dnes tyhle rýmy nemůžu
trámu/ sněhu, snad originální, ale nečitelné...
dej tomu více energie...propiš se větami až k hlubinám
neboj se použít tvrdší problémy, protože když se Ti něco nelíbí tak to dej plně v básni najevo
Dřímám vě větru co poslaly mi Poseidónovy vody
ty zkalené myšlenky probodávají mé zkrvavené tělo
jako otrok s korunou na hlavě
držím se chladných útesů
v nespoutaném přílivu
umírám se ctí
k nekonečné lásce...
Ale na druhou stranu se mi líbí Tvoje obrazy
ty rýmy mi tam připadají zbytečné, protože když chceš zaujmout myšlenkou rýmy Tě zbytečně svazují....
La_Violenza22
30. 11. 2003
tady nejde o drsnost...jen o uvolněnost a spontánnost :-)
mimochodem teším se na další :o)