Symetrie ve tmě

Zamknul jsem se ve skřini.
Symetrie ve tmě. Empatie bere za kliku.
Dveře dnešní noci zůstanou ti v paměti.
Zítra zapomeneš, že svítí hvězdy, však uslyšíš jak na zem dopadají.
Tmu kradu očima. Neodpovídám na otázky, co nestihnu předložím si k večeři. Barvy tam venku nezmění svůj odstín, lidé též ne. Tak promluv z plnejch plic! Zaklínadla nebo modlitby, poslouchám tě! Absoulutní ticho dostalo se i ke mě. Bůh? kdo potvrdí ti, že vzpomněl si i na Tebe?  Nebo absolutní konec? Tmu kradeš očima, zamčený semnou ve skříni,umlčený tím, co stane se zítra. O večeři se podělíme a z plnejch plic neřeknem vůbec nic.