Frank

     Frank by  zubar a Frantiska vlastnila kadernicky salon. Oba meli rodiny a dve deti. Setkali se , zamilovali se  jeden do druheho a s delkou znamosti se mezi nimi prohluboval i jejich vztah.

“Ja …ja bych chtel zit s tebou”, rekl Frank. “ Doma si pripadam jak ve vezeni. Porad musim myslet na tebe. Jak by bylo hezky chodit s tebou spat a rano se vedle tebe probouzet.”

“Ja taky”, spitla Frantiska a v hlave ji probehla myslenka, jak  bude asi Milan reagovat a co na to deti.

                                                                   ***

      Milan byl v soku. Miloval Frantisku a nedokazal pochopit, ze uz s nim nechce byt. Cely zivot se drel, aby mohl rodine koupit velky barak, aby vsichni mohli jezdit dvakrat do roka na dovolenou. Dal Frantisce i detem vsechno, bez nich nemel jeho zivot zadny smysl.

     Vedel ale, ze Frantisku uz nepremluvi. Vedel, ze jeho rodina, jedine co doopravdy ma, je pryc.Nedokazal si predstavit, jak se Frantiska miluje s jinym muzem,

jak se usmiva a zari stestim vedle nekoho jineho. Frantiska ho zklamala. Rozbila mu srdce na tisic stripku. Ale on to tak nenecha. Kdyz nemohla byt stastna se nim, at tedy neni stastna vubec. Az ji dojde, ze to co mezi nimi bylo, uz nikdy mit nebude. Az ji dojde, ze kvuli svy sobeckosti zpackala zivot detem i jemu, bude pozde. Milan prilozil pistoli ke spanku a vystrelil.

                                                                   ***

“Jak , to myslis, ze se chces rozvest?”, nechapala Blanka.

“ Je mi to moc lito, Blani. Mam vas vsechny moc rad, ale zamiloval jsem .  Proste bych chtel zit s ni. Opravdu me to moc mrzi, ale my dva…jsme kazdy uplne jinde.”

Blanka to porad nechapala. Mela Franka rada, taky si uz v zivote prosli svym a ona pri nem vdycky stala. Kdyz po valce odesli, delala vsechno proto, aby v rodine bylo porad hezky. Kdyz  v Parizi sbirali v parku jedly kastany, nemeli holkam ani na cokoladu a hlavne nevedeli co jim prinese zitrek. Kdyz si Frank budoval ordinaci ve Venezule, tak mu pomahala zplacet dluhy. Kdyz pak odesli do Kanady, musel Frank znovu studovat a nikdy mu ani sluvkem nevycetla, kolikrat si mohla najit nekoho, kdo  ji mohl nabidnout urcite financni jistoty, ale nikdy to neudela. Pro ni vzdycky byla nejdulezitejsi rodina. ‘To by se mu libilo, odejit si k nejaky devce a stastne se s ni pelesit! ‘ pomyslela si Blanka a doufala, ze afera za nejaky cas uhasne..

“ Tak na to zapomen, Franku. Mas me a deti a budeme zit jako rodina. A kdyby te prece jenom nekdy jeste napadlo, ze si chces sbalit kufry, tak si pamatuj, ze te udam lekarsky komore. Reknu jim, jak si tenkrat ve Venezuele delat na cerno portraty a jako doctor si tady ani neskrtnes!”

                                                               ***

      Frank s Frantiskou se meli radi porad. Jezdili spolu ctyrikrat do roka na dovolenou a snazili se vychutnat kazdou minutu, kdy mohli byt spolu. Frankova zena  po letech onemocnela a nemohla na nohy. Zila s kartonem cigaret na tyden a lahvi vina pro kazdy den. Frank se staral o domacnost a o svou zenu az do jejiho konce.

      Frantiska se prestehovala k Frankovi. Sice uz ji bylo hodne pres sedesat, ale vystudovala kurs zubni asistentky, aby mohla Frankovi pomahat v ordinaci. Frank delal jenom pul dne, protoze veril, ze ho prace drzi pri zivote. Kazdy den byl stejny. Rano ordinace, pak popoledni spanek, hodina plavani a vecer chodili s Frantiskkou do spolecnosti.  Radi si uzivali castych dovolenych v teplych krajich a Frank se dokonce naucil potapet. Na jedne takove dovolene se vzali a zili spolu stastne a spokojene dalsich deset let.  Frank zemrel v osmedesatisesti letech  a jeho popel byl rozsypan na miste, kde s Frantiskou dokazali sedet hodiny, pozorovat jezero, skaly, letite stromy, vysokou travu plnou barevnych motylu a kde jim spolu bylo hezky.