patnáctka

Ležela na posteli a přemýšlela.
Znali se tak krátce.
Říkal jí slova, které se hezky poslouchají.
A ještě snadněji se jim uvěří.
Vlastně nepřemýšlela, vzpomínala.
Nejdřív ji držel okolo pasu.
Potom ji vzal okolo ramen a odvedl si ji.
Potom ji začal líbat a opakoval ty slova.
Po tváři jí začaly padat slzy.
Řekl jí, že ji má rád.
Uvěřila mu.
Musela odejít, rozloučili se dlouhým polibkem..
Slzy jí pomalu mokřily tričko.
Přijel, vzal ji za ruku a šli.
Kamarádi si jich nevšímali, když se na pohovce líbali.
Vzal ji za ruku a šeptal jí ještě krásnější slova než předtím.
Nechtěla přemýšlet. Neuvědomila si, že by to neměla dělat.
Odjížděl pozdě v noci.
Plakala pořád víc a víc..
Viděli se po dvou dnech. Přišel tam se svojí přítelkyní.
Ona seděla na barové stoliččce a měla co dělat, aby se nerozbrečela.
Na něm bylo vidět, že.. vlastně nic.
Utřela si slzy. Podívala se do zrcadla.
Uviděla uplakanou a nešťastnou holku.
Za chvilku se všechno srovnala v hlavě.
Byl první, nikdy na něj nezapomene.
Teď se ale musí dívat dopředu.
Čeká tam na ni někde ten, který za to bude stát.
Ví to. A vědět se někdy vyplatí.

---