Diogena

Proč panikařit?

jestli jednou odejde

za nějakou Cecílií

nebo Františkou

hledat svoje štěstí

budu žít dál

budu žít tak,

jak jsem žila vždycky

v zoufalství, v extázi, v klidu, v hněvu

hledajíc sebe samu vždycky znova

Přítomné štěstí

jsem si stejně nijak nezasloužila

je to luxus a nadstandard

a já jsem docela dobře spokojena

se standardem

Přítomné štěstí

přichází i odchází podle řádu

mně neznámého

vždycky se vracelo

a vždycky bude

(a jestli už nepřijde

tak s tím taky nic nenadělám)

Nelpím na něm

a nebudu ukřivděná

až jednou nepřijde

každý má život,

jaký si ho udělá

a já si ho dělám tak

že jsem se vším spokojená

tím každého vypeču

a vypálím smutku rybník

Nemusíte se na mě usmívat

když nechcete

opravdu nepotřebuju

od vás povolení k pobytu

Místo svého pobytu ustanovím

případ od případu

Je třeba umět chodit

jíst, pít a odpočívat

se svrchovanou blažeností