Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte sePo ráne
Autor
viliam
V nočnej košieľke pri mne stojíš,
zdá sa mi, že sa bližšie prísť bojíš
a keď ramienko spadne dolu z pleca
ostaneš stáť meravá ako tá svieca.
Moje oko otvára sa od úžasu,
vidiac tvoju ženskosť.. krásu.
Neostávam v postieľke ležať len,
dotýkať sa tej tvojej krásy chcem...
Pristúpim bližšie, pusinka ti na krk dopadá,
s ďalšími rastie nielen moja malá odvaha.
Rukou hladím ťa na chrbte, na brušku,
jazýček zacítiš jemnučko na ušku.
Do rúk si vložím tvoje ňadrá krásne,
cítim, že zas prežijeme chvíle šťastné.
Nežne ťa položím do perín mäkkých,
sem tam sa ozve aj slastný vzdych dáky.
Namiesto dudlíka bradavku mám,
ruka mi blúdi po tele... nevedno kam..
Kde zastane ? Po stehne blíži sa k pásu..
snáď tieto chvíle nie sú len dočasu.
Ruka sa vkráda pod nohavičky vlhké,
zacítim tu vlhkosť aj vo svojej ruke.
Jazýčkom prechádzam cez bruško dolu,
už viem, že iste v práci budem mať smolu.
nechce sa mi do práce ponáhľať, utekať,
lež s tebou sa hodiny mazliť a milovať.
Tvoje krásne telo dráždi ma stále viac,
na iné dnes veru nebudem mať čas.
Si nádherná, ´ba až príliš krásna,
chcem bys´ pri mne bola vždy šťastná
niet krajšieho zvuku, jak tvoje vzdychy milostné,
že tešíš sa, že ma máš a že si pri mne !