Vliv technického pokroku na člověka

Jak začít s takovým tématem, na které můžou být i stovky různých pohledů. Pokusím se o formulaci mé představy.

V dnešní tzv. moderní době se každý ohlíží za sebe a říká si, jak je dnes rychlý a výkonný. Zcela jistě je to pravda, ale zamysleme se nad tím jestli by i naši otcové dokázali to co my dnes. Pokud bychom jim umožnili používat dnešní moderní přístroje, tak určitě ano. Z toho se tak trošku dere pocit, že asi nebudeme až tak dokonalí. Možná je to jen otázka vědeckotechnické pokroku a ničeho jiného. Určitě jsme mnohem přizpůsobivější a snad i kosmopolitnější než naši rodiče, ale zase se musíme zamyslet proč tomu tak je. Z velké části na to má jistě velký vliv přirozený vývoj a potom možná i to, že se svět tak říkajíc otevírá. Ve světle poslední věty bych si dovolil připomenout, že vše má své důsledky a že všem důsledkům předchází příčiny. Je dobré vědět něco o příčinách. Každý kdo se teď semnou pozastaví, tak zjistí, že opět jsme u techniky, která nám otevírá ty pomyslné dveře světa a tím se nám svět otevírá. Takže se zdá být vznikající se otevření jen pouhou hříčkou techniky, která nás deformuje svými zkreslenými informacemi o věcech, o kterých jsme ještě včera nevěděli vůbec nic. To vše na nás působí, některým z nás to dává křídla a jiným zase závaží. Okřídlí to ty, kteří chtějí vidět jen to co se povedlo a naopak to ubíjí ty, kteří se utápí v nejistotě dnešních dní se všemi důsledky a dopady na každého z nás. Dovolil bych si doporučit střídmost a uvážlivost. Mluví se o tom ve zlaté střední cestě. Myslím si, že stejně jako v životě selektujeme city a situace, které nám život přehrává v našich dnech, tak stejně tak se musíme naučit nastavovat příchozím technologiím a s tím přicházejícím informacím, to správné zrcadlo, které nám pomůže se orientovat. Orientace je vždy velmi důležitá a mnohdy i životně nezbytná. Každý den se musíme rozhodovat a to nebývá vždy jednoduché. Jen si vezněme co by mohlo vzniknout, kdybychom se přestali orientovat v tom kdo se nám líbí, co máme rádi, co je dobré a co zlé a jestli je lepší den nebo noc. Na každou situaci je mnoho různých a nezřídka naprosto odlišných odpovědí. Přesto se zdá, že všechny jsou pravdivé. A proto by se dalo uvěřit i tomu, že nejnovější technika není ani dobrá ani zlá. Zdá se, že prostě jen je, a protože jsme se ještě nenaučili té správné orientaci v této problematice, tak se podvědomě bojíme. I ve středověku se lidé báli blesku, ohně a všeho čemu nerozuměli. To vše chtělo čas a mnoho osvícených lidí, kteří mají tu schopnost vidět dál než jen k tomu prvnímu tlačítku. Když se nad tím vším zamyslíme, tak si dovolím tvrdit, že není důvodu k panice a už vůbec ne k hysterii. Chtěl bych zároveň apelovat na zdraví lidský rozum a tím apelem je: „ Nevytvářejme stíny v noci jen proto, abychom mohli upozorňovat na tmavé místo. Je totiž přirozené, že v noci je tma.“ V tomto se snoubí snaha lidí démonizovat věci neznámé, ale když potom vyjde najevo, že to až tak hrozné není nebo nebylo, budou tito lidé první říkat: „vždyť já vám to říkal pořád.“ Zní to možná trošku legračně, nicméně historie nám o tomto dává mnoho příkladů. Ta samá historie se zcela jistě a neomylně vyjádří k otázce techniky a jejího přínosu. Dnes se dá pouze konstatovat, že jsme se dokázali přes století tmy a zimy prokousat ke století páry a poté až k dnešním dnům. Již mnohokrát jsme slyšeli o zkáze a zániku lidstva z těch nejrůznějších důvodů. A jedním z nich je jistě vědeckotechnický pokrok. Přesto ať už to řekla Sibyla a nebo váš soused, sedněte si ke své televizi a nebo počítači a otevřete oči. Uvidíte mnoho krásných a obohacujících věcí a hned vedle budou řady věcí, které se vám asi líbit nebudou. A teď po dlouhém povídání jsme se dostali k jádru věci. Ta televize nebo počítač není strůjcem toho co vidíte. On je pouze tím oknem a oproti oknu je osazen tlačítky. Je jen na vás které z těch oken si otevřete a věřte, že vše co tam najdete a uvidíte nebude dílem „šedé eminence“ techniky, ale jen a jen dílem člověka. Věřím, že všichni již tuší koho je třeba se bát. Jestli je to okno, počítač, televize a nebo jestli je to co vidíte skrze tuto techniku. Z určitého úhlu pohledu by se dalo říci, že lidé se bojí techniky, protože nám ukazuje jací opravdu jsme. A jací jsme? Tak to už nechám na vás a nebo na další úvaze.