Československá literární komunita

Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.

Přidejte se

Utrpení v krásnu

17. 12. 2003

1322

Autor

Čáry

V největším utrpení je opravdová síla

Když si hrábneš na dno

Když tě zklame víra

Jen tak poznáš sám sebe

Miluj špatné okamžiky

Potápěj se v blátě

Než přeteče kádě vody

Smrtka řekne mám tě

Bojuj se svým špatným stínem

Jako hasič s ohněm

Tmu si oblož bílým klínem

Navždy nejsi na dně

Zvracej kolem hnusné zbytky

Komín vnadně čistý

Pochopíš mé věčně pitky

S krásnem opět sám

Za to ruku do uhašeného ohně dám

To ti povídám

Šákos

17. 04. 2004

Dát tip

Celé se mi to líbí, ten konec je ale slabší, jako z nějaké country písně;-)

katugiro

20. 12. 2003

Dát tip

začátek myšlenkově docela dobrý...

Moc se mi líbí verš "tmu si oblož bílým klínem" Já bych jej parafrázoval - a možná tím překroutil či posunul - jeho smysl: Je-li tma a zíráš marně z okna ven- přitul se k ní a zkolébej se jejím klínem - je bílý jako je noc černá a touha žhne a sílí - vypij rozkoš do dna Inspiruješ mě :-)) Nicméně Tvůj verš je (taky:-) nádherný - zasloužíš si za něj tip a přátelské políbení :-) *t