Trolejbus

Úvaha?

SLÁVA HROMADNÉ PŘEPRAVĚ Od pradávna je člověk silně vytížen a unaven, že mu nezbylo než sestrojit nástroje, které by mu ten každodenní stereotyp zpříjemnili nebo usnadnili. Proto také vznikla Městská hromadná doprava. Jak všichni dobře víme, tak slouží k pestré paletě úkolů: přepravuje pracující do zaměstnání, studenty do škol nebo důchodce z hypermarketu na hřbitov. Samotná myšlenka přepravy je jistě správná, ale její provedení mě po několika „zkušebních“ jízdách ze školy přimělo vytáhnout ze sklepa staré jízdní kolo. A přitom jsou všechny autobusy zvenku tak pěkné, že je musel natírat sám Piccaso. Jenže už nastupování se stává nezapomenutelným zážitkem. Jde totiž o malou loterii, kde je hlavní výhrou místo k sezení. Když máte smůlu tak si postojíte na zastávce patnáct minut a hrajete znova. Zato cesta k cíli je mimořádně zábavná a z autobusu pak vylézáte jako úplně nový člověk. Vaše naleštěné boty se lesknou polní šedí, ruky máte plné mozolů z křečovitého držení madla, nažehlená kravata se v davu taky nenarovná a od všudypřítomného potu Vás neochrání ani Old Spice působící ve dvou vlnách. Nakonec tedy vypadáte jak, kdybyste někdy ve chlívě přehazoval půl dne hnůj. Cestu trvající pěšky půl hodiny, jste ale takhle zvládli za pětadvacet minut - a to stojí přece za to!

---