Balada o bílém slovu..snad i pro bílou sovu..

Balada o bílém slovu..snad i pro bílou sovu..

Trhali vojáčka, na poli pod koni, v zatáčkách, kopyty zvonili,přání si plnili, rukama lomili..

Jako vlající mýtičtí ptáci, co ztratili práci a nemají čas,

hrajeme s mumrajem dál si, a málem jsme ztratili, a málem jsme ztratili hlas.

S ostrými výrůstky v nohou, co ztratit se mohou, však nemohou z nás,

Chceme smířit se s dobou, ve které andělé, málem i zbořili hráz.

Ref:

Mám, mám, na čele znak, když květina vadne tak já spím,

Mám, mám, o tebe strach, jsi moje váza, a já v ní..

Jako chudá myš bez kousku sýra, co do šera zírá a v očích má prach,

Ležím a kolem je díra, obavy sžírán, že dýchám nemaje strach..

S ostrými drápy i v nohou, co roztrhat mohou, i to co je v nás!

Svou dlaní po tváři pohnou, a chtěje ji pohladit, rozlili po kůži nach..

Ref:

Mám, mám, na čele znak, když květina vadne tak já spím,

Mám, mám, o tebe strach, jsi moje váza, a já v ní..

Recitativ:

Za nimi stáli a holemi hrozili, hřeby že vrazí do paží a noh,

Zahrát:

a dvourožci urazí roh,..