Ztracená víra

...jenže to nestačí žít v harmonii sama se sebou, člověk se nesmí až moc oddělovat od ostatních, protože potom by ho pohltila samota a prázdnota a najednou by mu ta harmonie uvnitř nebyla k ničemu...Lásku a právě to světlo má každej v sobě a jen se musíme naučit posílat to dál a i naopak to od lidí přijímat, pak budeme ten klid a vyrovnanost cítit i v sobě a snad budeme i šťastní...

Jsme bozi vlastních světů, vládneme si nad svou prázdnotou... ;o)krásné, na přemýšlení...*t

"Svět není krutý ani zlý - to lidé v něm jsou bezcitní a berou dětem jejich sny ... a zamykají nás do hladomoren svého chtění na víc než sedm západů." Tohle je nádherně dokonale(!) a výstižné... Je to skutečně tak...jenže, nevěřili byste (…třiadvacet let je průměrný věk vás všech tady přede mnou), jak strašně málo stačí k tomu, abyste se z propuštěných vězňů stali těmi, kteří se chystají zamykat...anebo již (dokonce nechtěně) zamykají... Neznám plíživější a rafinovanější proces, nežli je právě toto "dozrávání". Přeji vám všem, abyste vždy rozpoznali včas nebezpečí takovéto přeměny. Snad ještě maličkost: Víru je nutno chránit - ve svém srdci tak, aby ji nikdo(!) nemohl (právě) podupat...víra by neměla záviset na ničem okolo nás...takže - pokud mi nevyrvou srdce z hrudi, nemohou mi vzít ani víru... TIP...a díky!

Děkuju za krásný kritiky, moc jste mě potěšili. synáček :někdo zůstane dítětem napořád...a když už si tohle všechno uvědomujeme, máme snad šanci i my takoví zůstat.A ještě čas je náš nepřítel - ten nás taky okrádá - nejen o sny,ale s jeho postupem ztrácíme mnohdy i původní dětskou radost ze života a pak už se jen necháváme unášet proudem a spokojenost se nám vzdaluje...Realita nám bere sny a čas ještě prohlubuje tu propast mezi nimi a námi.Já mám svoje sny sice pořád v srdci ukrytý, ale mám pocit, že ta radost už se ze mě vytratila a já ji teď musím znova najít, aby můj život měl znova smysl...A když budeme věřit, tak určitě máme šanci spoustu věcí změnit...Ještě jednou díky... Simona:Jsme bozi vlastních světů, vládneme si nad svou prázdnotou...,to jsi napsala krásně - jen ta prázdnota někdy přichází sama a někdy i bezdůvodně a nejde se jí zbavit, občas si za ní můžeme částečně i sami, i když možná neúmyslně...je ale hrozná a krutá... Severanka:děkuju moc... Milly: Když v dětství nedostávali, jak mohou umět v sobě hledat?....to je sice na jednu stranu úplná pravda, platí to částečně i na mě, jenže to není omluva, kam by ten svět potom dospěl, musíme umět dávat lásku a šířit kolem sebe světlo, bezpečí, ochotu pomáhat, nesobeckost,...,i když jsme to až tak úplně nepoznali my v dětství.To je právě to umění - naučit se to.Jen tak potom můžeme žít v harmonii se sebou samotným i se svým okolím- a tak být šťastní...

Mám pocit, že je to naopak-nejdřív je potřeba naučit se žít v harmonii sama se sebou, pak teprve je možné naučit se ten zbytek...

čo sa týka básne, najviac sa páči stred ... myšlienka celá a súhlas s Afrom o "stejnosti pocitů" ... našťastie nie trvalo :) *

Mám pocit...., že základ spočívá v tom PŘIJMOUT sebe i okolí..a pak teprve něco měnit. ...a že svou smrtí bny člověšk nejvíc ublížil sám sobě a pokud na něm okolí přímo nevisí, nakonec se s tím nějak vyrovná a žije dál-ale mrtvý? Toho už nikdo nevzkřísí... ...a lidem-snad v sobě neumí hledat lásku k sobě a tudíž ani ke svému okolí-jen žízní po tom, co si mohou dát jen oni sami a ovládá je strach-ale že by byli bezcitní? Když v dětství nedostávali, jak mohou umět v sobě hledat? Snad jdou po cestě, která nevede k cíli, ale nevidí to...a možná že vidí a snaží se, jenže to nejde zase tak lehce... Učit se žít-tak Ti přeju hodně odvahy a vytrvalosti... :-)))

t*

Mě se to taktéž líbilo, pěkně se to čte a boužel snadno chápe protože ten pocit má asi spousta lidí. Típek

plosím trohcu zvětšit písmenka, o malinko..nedá se to moc dobře přečíst:o)

joo, někdy to jde těžce..vlastně-změnit svět nemůžeš, ani lidi. To musí oni sami. takže sebe ano.. líbí se mi to, a nenudil jsem se, je to pěkně napsané, sem tam verš který je už otřepaný, jako třeba "sedm západů", ale nevadí to, líbí se mi to, TIP*

Mě se to taky líbí...chvílema mi to připomnělo sebe samotného... ,, Smrtí mnohdy ovlivníme víc ,než tím ,že budem žít." H. von Kleist tip*

Taky bych chtěl mít sílu...aspoň někdy udělat něco, po čem doopravdy toužím:o((