Zeď

Zeď

Tak krásně a jemně mě přikryl tvůj smích

a tma,ta mi dodala sil.

Vyrazím hned,jak roztaje sníh.

Kéž ještě pár dní by byl.

Tvá poslední slova,ta studí jak led

a mrazivý sny u mě bdí.

Nepočkám na snih,já odejdu hned.

Z vězení za dlouhou zdí.

Ta zeď je tak dlouhá,že nevidím kraj

tu stavěl si semnou,však víš.

Čím dál od ní utíkám,tím blíž je ráj.

tím smrt je mi u duše blíž.

Pod paži argument přitisknu víc,

ať ty mi ho nemůžeš vzít.

Do ruky odvahu,jak světla svíc.

Teď můžu už všecičko mít.