Čekání

Kde jsi mé štěstí,

kde jen tě mám,

co dělám špatně

se sám sebe ptám.

Vedle tvých očí,

bledne i slunce jas,

zoufale čekám,

já čekám tu zas.

Zase se nedočkám,

dávno to vím,

kéž se už nevzbudím

a jen o tobě sním.

Tak držím se naděje,

i když je bledá,

jen nechci žít bez tebe,

ne, to se nedá.

I Čechov ten říkal,

že láska chce jíst,

ta moje nezemře,

to jsem si jist.

Až lesy zetlejí,

až mráz skály roztrhá,

až do konce věků,

dudeš ta jediná.

Kéž bych nikdy nemiloval