noční běs

Tajemné nebe,
tak plné hvězd,
zračí se v písku
dlouhých cest.

Krajina šeptá
svou píseň noci,
čarovná půlnoc
nabývá moci.

Mrazivé kouzlo
přízraků divých,
stává se hrůzou
všech duší živých

Hodinou duchů
je tato doba,
zmučených lidí,
pradávná zloba.

Zemřelých pomsta,
to kruté prokletí,
nevinných úděl,
po dlouhá staletí.

Temnotou noční
šíří se strach,
krvavé smrti
je cítit pach.

Bledé světlo
měsíční záře,
odráží úděs
lidské tváře.

Tlumený křik,
jež hrdlo drásá,
náhle ticho,
líbezná spása.

Nad ránem svítá,
začíná den.
Démonu rej,
či pouhý sen?

V zeleném mlází,
je stále šero,
krůpěje rosy
smáčejí tělo.

Zde leží kdosi
v měkoučkém mechu,
zdá se, že spí,
však nemá dechu.

---