Československá literární komunita

Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.

Přidejte se

Čekanky

09. 02. 2004
2
0
973

Každý den jsem s nimi... I takové jsou, když se koukají po hodinách a nikdo nepřichází...

Pár smutných očí

kolem se dívá,
život prý skončil,
svět sám se  točí

a na ně jen plivá.

 

Plivá jim na vlasy bílé jak sníh,
lacinou legraci tropí si z nich.
Vrací je do věku panenek 

znenadání.
Zas smějí se alespoň navenek.
Život je fraška,

fraška k popukání...

 

Sedí si v postelích s razítkem na kraji,
bojí se života, bojí se potají.
Historky z mládí v tichu si šeptají
a raději na nic, na nic se neptají.

 

Život je pro ně jen přestupná stanice,
taková stará a příjemná tradice.
Teď už jen čekají, kdy přijde loučení,
až jim dá nazítří průvodčí znamení...


Díky, yoyo, možná smutné, ale reálné, musel bys je vidět, když koukají po těch hodinách a Ty je máš utěšovat a víš, že se na ně prostě vykašlali...

yoyo
10. 02. 2004
Dát tip
smutné... až moc :-( ale tip

Dero
09. 02. 2004
Dát tip
Pěkné, líbí se mi ... spřízněná tečkující dušičko. :o)

studanka
09. 02. 2004
Dát tip
líbí...

To je fajn, děkuju Vám oběma a k Tobě, dušičko tečkovaná, díky za další příspěvek, snad budu brzy sedmitečná...:o)

Na psaní názorů musíte mít ověřený email.
Sdílení
Nahoru