Vzpomínka na Ladislava Klímu

namáhavý dech živí vzpouzející se krev roznášející tmu mozku do zbytku těla mysl tmavne jak zhaslá obrazovka vzpomínka na radost zapadlou v kobce minulosti štěstí se odporně tlemí bezzubými ústy mysl hledajíc ve tmě úchyt nic nenalézá propadá do sebe jak propíchnutý balónek spravedlivý trest za odmítnutí radostí hmyzočlověka do hlubin klesání nelze zastavit pomalu umírat hledáním smyslu jenž není světa ráj i srdce labyrint vše k zblití mlčte moudří zanechte vytí co slyším? mužné slovo v kakofonii zvuků zrnko pravdy v hroznech blábolů orlí křik proráží klokotem "nesrat se se životem"

---