Podzimní den

  

Doutná svíčce na ebenu

knotu černý pahýl.

Knihy vydávají vůně staletí.

Rudá jako skromný oheň

vypovídá o válkách.

Přikrývá ji černý svazek

smrti a hrdinství.

Zlatá písmena se skrze

šedavý kouř derou -

jimi kniha knih je napsána.

A z ní - snad u některé

moudré věty -

růžek obálky vykukuje.

A pak postel hrbolatá.

V prostěradle vůně těla-

-nedávno zde spalo.

Stenot starých per pouze

vichřice dokreslí.

Truchlí vdova před kameny krbu

sazí pokrytého.

V okně umaštěném

houpavý pohyb zahlédneš.

Potom hrdlo, potom oči -

bledé svítilny noci.

---