Písmák Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte sePřítel
28. 02. 2004
0
0
849
Autor
Ronek
Ztratil se můj přítel.
Zavrzaly za ním panty.
Průvan byl studený,
i kytky v květináčích se lekly.
Má zavřené dveře,
neodpovídá na klepání.
Co když ho potkám…
Obejdeme se obloukem s neosobními úsměvy.
Možná prohodíme pár vět.
Jak dneska prší.
I kapky budou pálit.
Za tou hrází, přehradou vody,
bude nedotknutelný.
Cizí.
Otočíme se.
Můj příteli….
to mi rika neco.. hlavne neosobni usmevy.. respektive zadne usmevy ; strnula tvar a ani hlaska z ust; tak tedy paklize dojde alespon na neosobni usmevy a prohozeni par vet; pak gratuluji...