Nechte mi dětský rozum

Nechte mi dětský rozum

Neberte mi hvězdy, já si na ně maluji ovečky..

Neberte mi mraky, ty hvězdy v nich musí plout..

Nechte mi mé malé moře, ať se vlévá do velkých..

Bez moře bych neměl ten svůj ostrov, na kterém žiji..

Palmu a jednu bílou písečnou dunu..

Když jsem unavený, uléhám mezi její zrnka písku, jako bych k nim patřil..

Krásně hřejí..

A palmové listy jako kočičí jazýček nad levým obočím..

Tak hřejivě hladí..

O to víc bolí, z nebe, když spadne kamení..

A svrhne mne v beznaději..

A nenechte ztratit mezi stromy

Na tváři znamení, co spojuje v ornament oči a rty..

Co prohloubí dojem a přitvrdí argument..

Tmavé a duté rýhy v obličeji..

Rány do duše a vchody do srdce..

Pod potem zrající přidušení..

Z lehkého opojení stane se ryk..

Bez zloby na jazyk nanese prach..

Bez zloby ulehne..netají strach..

Propadne trhlinou mramoru..

Snažně vás prosím, vás, křídla z provazů..

Sneste mi na hřbetě lvy..