Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seBéžové ráno
16. 08. 2000
0
0
934
Autor
garb30kamila
text
Béžové ráno problesklo
otevírám okenice
jakoby ses měl vrátit
každým nadechnutím
čerstvého vzduchu
Ještě prokřehlá po milostném spánku
jako Afrodithé
NEUHNU
dotěrným záclonám
přivřená jako skříň
promítám si nesouběh
podvržených scén
Vlna po tobě se zvedá
hozená útrobami hravých stěn
rodí se grátis premiéra
pro zvědavé slzy
Až bude hra dokončena
potleskem rozbušených cév
JÁ UHNU
Ach lásko
béžovým ránem probuzená
jak hřeješ po rozbřesku
tvými sny ještě opředená
jakou máš ve mne sílu třesku
malinké kapičky v koutku řas
Přivřenýma očima
črtám několik skic
a pod košilkou zážeh touhy
možná
to je chládek pouhý
NÁHLE MIZÍŠ
PROPUSTNÝ JAK VÍTR
Kam odcházíš?
Kam mne to vedeš?
Stůj!...
a ohlížíš se z dálky slovem
zástěrkou vlídné útěhy
zamáváš ozvěnou NEZAPOMEŇ
a dálka je blízká návraty
Zrozené slunce
zmizelé z lamp
strhává temné žaluzie
z okenních ramp
čmí rušná poezie
Nerozhodní chodci
začali psát
další stránku dnešní promenády
z okem jse vůně čaje a čokolády
...a dívka pod větrem záclon
dechem bloudí po tapetách
to touhy znají jeden zákon
BOLEST
NĚHU
STRACH
Teď copánek zimomřivé
v dlaních se drolí po vlásku
upřená tvář k lůžku po té
co zaslechla v sobě otázku:
Až skončí tenhle diák citu
a sklapnou dvířka nežnosti
co bude potom lásko
co s milostnou bolestí?
...a budu možná hravým terčem
pro střely příště náhodné
a láska tvá hlesne NEZAPOMEŇ
(láska bude bránit se)
Pokoj pod žebrovím slunce
po nahém těle JEHO TEPLO
(připomínka horkých rukou)
karneval milostných maškarád
začíná první a další takt
ZEM DÍVČÍ kůže
pod košilkou šeptá tvé jméno
Hleď
pláču jak lítostivý klaun
a zoufalstvím tak málo
tak málo vysloveno
Hleď
představa dívky prosté
ke dveřím ruce vztahuje
co kdybys vešel
Ne to není možné...
Láska šílí
žaluje
A přece jen
kdybys za kliku vzal
prostřed náruče našel svůj cíl
malinký kousek země bys hřál
malinký kousek země bys ochladil
Ty neklepeš
zvon uvnitř hrudi je k nezadržení
kostelník láska chce ti naproti
KUDY?
KAM?
KROK DOPŘEDU?
KROK ZPÁTKY?
Počkám na příští béžové ráno
Ach ano
Dost!
Probuzená milostně
písmeny básně jednou provždy
budu stát zase blízko tvých očí
jako strom oproti oknu v zahradě
Zachycený tok nezastavitelných myšlenek - tak mi to připadá.
Pár zajímavých obratů a kolem trochu vaty.
Možná by stálo za to trochu ji pročistit.
Každopádně svoboda není anarchie a dodržovat zavedený systém není na škodu.
Kam by si zařadila tuto báseň - mezi dobré nebo špatné?
Nebo mezi klasiku, jazz, techno, lidovky... ???