Písmák Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seŽal?
07. 03. 2004
2
0
1684
Autor
Perlino
Cherchez la femme. S věnováním.
Špičku nože svojí duší zkoumám,
Svět dostal doživotí,
něco začíná a něco končí,
a možná už se nevrátí.
Nevstoupíš dvakrát do stejné řeky,
však víš, že přesto plavu rád,
voda mě hladí, políbí mé tělo,
ve víru myšlenek pak zadusí,
srdce mé chvíli pomstu chtělo,
snilo...
jak revolver a kulky hartusí.
Pár težkých bot se dere tvé krutosti mořem,
třesoucí rukou zamíří,
s výstřelem mé sny se zkroutí bolem,
a kulka letí k nebesům...
Když Bůh nezemře, pak odpustí.
hm, je to dobrý, pro nezávislého pozorovatele dost poutavé a pro toho "závislého" celkem solidně plavu v tom co se děje chce se mi brečet...
Poslední řádek druhé strofy - nějaký překlep, nebo to nechápu :-)
Dílko se pěkně čte - takový odevzdaný nádech - líbí :-)
Chvilkami to působí až tak nějak prázdně - ale - to bude spíš tou odevzdaností. Dostal mě závěr - opravdu povedený ! :-)
Rozhodně TIP
Jo, je tam překlep, díky:) Doufám, že to Boha příliš neurazí:)
Měj se, dneska musím končit.