Rowi: žádný závod. žádný tajný spiklenecký večírek. jen svobodná platýzforma. tady vysypeš sny, tak jak jsou. nikdo nic neřeší. jsou tady a to je celé. nestaráš se o to, kdo je čte, kdo ne. je to úplně fuk. povídky a básně se dělají jinde. žádná potřeba vysvětlovat. sdílet. dostávat metály. nic z toho. jsi na pozorovatelně duší. kolem se pasou prapodivná barevná zvířata. objevují se, prolnou do poryvu krajiny, a v krátkém prudkém výpadu pokřivené reality můžeš objevit nový princip pro svou tvorbu. najít něco podstatného pro sebe. (a nebo taky ne, ne zde).
mě zajímá způsob explikace děje, založený na snové charakteristice prostředí. můžeš objevit zvláštní dramatickou křivku. neobvyklý, ale přesto pochopitelný sled scén ve vztahu k temporalitě. nebo najít odvahu popsat složité situace, do kterých jsi se dostala. zvěrstva, která jsi sama udělala. radost z násilí. z moci. nebo naopak strach.
je na tobě, co uděláš. jestli jen pozoruješ, objevuješ sama pro sebe významy. nebo slezeš z pozorovatelny a přeskotačíš po louce pod pozorovatelnou. můžeš tu být, odejít. nepsat sem půl roku. anebo fičet v podvědomých přijímáních a pak vychrlit jednu věc za druhou. prostě to tady bude viset a někdo sem občas zabloudí. taky.. jde o potlačení ega. sny samy o sobě literární hodnotu nemají, ani nemohou.
myslím, že hotové věci, povídky, texty, básně, obrazy jsou z poloviny mrtvé. prostě si je vystavíš, někdo jiný se jima nakrmí, inspiruje a až na výjimky v duši zvadnou. přijdou další, které je přebijí. jsou to ukončené, vysoustružené věci. může být, taky dobře, tímhle konkrétním výdobytkem jakýmsi způsobem puncuješ kvalitu své tvorby, ale VŽDY, když se soustředíš na výsledek, dojde v čase k určité mechanizaci práce a vlastní tvorba, dotýkání se nervových zakončení, devalvuje.
Myslím, že v budoucnu budou převažovat takovéhle projekty. Postavené na sdílení. Na komunitní spřízněnosti. Bude to složité, ale půjde to. Vidím to u lidí, kteří dělají viry. Skvělé. Strohá, jasná komunikace, všechny informace sdílené on-line, vir je majetkem komunity, která se průběžně mění. S výsledkem z pochopitelných důvodů nechce mít nikdo nic společného. Ale je na světě. Svět, systém byl infikován. Autoři si odnášejí sdílenou zkušenost z tvorby.
Sen o ukrutném stachanovi
"Jedna věc je jistá, vole.." řekl větší ušmudlaný chlap svému stejně ušmudlanému kolegovi přímo do ucha. V baru vyřvával jukebox postarší socialistické hity a barmanka významné pohledy očí, lemovaných černou konturou mouru pochopila jako povel k nalévání dalších piv, nikoliv však k zeslabení hudby.
Menší z chlapů chvilku civěl před sebe.
"Co jako?"
"Že si cyp."
Pak pokývne hlavou.
"Sem, chuj s tym. Ale je to take divne. Dneska se mi zdálo, že sem pičo něco jako krokodyl. V take bažině. Ja z ni vidim ven, vidim ve vodě, jak se cosi hyba, vim, že pod sebou mam nějake mrtvoly, keryma se živim a mam take dluhe končetiny, jak tajaky pavuk. Ani nevim kolik, ale vim, že někeryma se dotykam dna a někere mam rozprostřene do listu na hladině, někeryma se dotykam stromu, co maji větve ve vodě. Taký mír panuje, a klid. Celá bažina jsem ja, všechno kolem je mnou prosycene."
Větší chlap vzdychne. Nemluví.
"Ja vim, pičovina je to, ani vyznam to nema."
Menší chlápek se odmlčí, kolega se na něj podívá.
"Ty Jaryn, ty si inteligentni. Všici to tam vime. Ale kurva si cyp. Fakt, cyp. S tebu něpokecam. O babach jo, ale chapeš, každy mame svoje problemy, cosik na srdcu a ty tu meleš o snach. Ja vim, ty si fajny, aji liďam pomahaš aji mě si pomohl, ale kurva.. je to složite."
Oba upijí z piva.
"Ty to nechápeš, vole." Řekne si spíš pro sebe menší. Pak se obrátí obličejem k většímu chlápkovi.
"Tak třeba ty. Co by jsi chtěl, kdyby jsi mohl mít všecko?"
"Pičo hlavně prachy, to je jasne."
"Tak fajn. Maš prachy."
"A kolik?"
"Já nevím. Kolik by jsi chtěl."
"Milion."
"Co s tym."
"Kupim bryčku, stare tež."
"Jakou?"
"Pičo, nevím. Audinu?"
"A6?"
"To ne, to je moc velke. To bych neuživil."
"Máš hodně peněz."
"Kolik."
"Dvěstěsedmdesát miliónů."
Chlapovi vyjede z pusy obdivný hvizd.
"Píčo, to je havaj. To su prachy. Aji dum novy. Repraky festovni."
Menší chlápek se usměje.
"Tobě kytaru, jak si o ni mluvil."
"Dík."
"Stara by přestala pičovat. Ale nic bysem ji neřekl, jen bych šlahnul s tou šachtou. A Vraneckemu bych piču rozkopal, rypakovi jednomu, ať si to tam do řiti nacpe."
"Gut, to je jasne."
"Jo kurva.To by bylo."
K pultu přiskočí barmanka. "Ještě pivo?"
Větší chlápek kývne na barmanku.
"Ještě dvě. A dva panaky. Vodku."
Barmanka se usměje. Pak promluví ke kolegovi.
"Ja to chapu, co mi tym řikaš, že aji sny.. su k čemusik. Ale chapeš, vykon, to je duležite. To co ma kostru, bo jinak to su jen sny a kecy a na to pičo čas neni."
"To nejde."
"Co jako."
"Zrob normu na sny. To nejde."
Chlap se uchechtne.
"Zabit malo. Akorat se naseru, že to všechno nemam a nikdy mit nebudu. Na piču. Tam, prachy, to je duležite."
"Ani nebudeš vědět na co je maš. Na co ti budou. Kupiš si auto, babě neřekneš, na zajezd pojedeš s frajli. To chce každy a je to k ničemu.."
"No co, každy mame svoje sny, ty o krokodylach a ja o penězach. Otazka, kdo je větší chuj."
"Asi ja. To je vidět i na tom, co dělam."
"Co mysliš?"
"Ále. Sem byl s tou černovlasou z Ptaka v kvelbu..."
"S tu Šarku? Šak ona je pěkna. Hezku dupku ma."
"No, ďyť, šak ju ojelo dost typku."
"taky je život, nech byt..povidej, byls s ňu v kramě..."
"A jdu s ňou a řikam ji, take blbiny, jakože bysme mohli spolu žit a že je fajna a hezka a jak si zařidime kvartyr a myslel jsem někdy.. do jakesik doby a jdem kolem elektra a ja ji řikam: taku pračku bysem chtěl, co mysliš, kera by se libila tobě.."
"A ona?"
"No hned nějaku vybrala, jako že ju jdem kupovat."
"A co ty."
"Nechapal jsem, co děla, jak mě hned zavlekla k odděleni, tam nějaka piča sedí a už to jelo, papiry, smlouva a na kolik procent, že to chcu. No, co sem mohl dělat, radši nemluvit. Šel jsem vyřidit nějake papiry, že pry za deset procet. Naštěsti mam prošlu občanku a baba si všimla. Už sem aj zalohu proplatil. No, malem sem kupil pračku."
"Ty jo. Baby take věci nechapu. To asi dělaji ony. Rozumiš. Vykon. Jak otevřeš hubu, hned otvirej kešeňu, bo jinak zle."
Menší pohodí hlavou a rozhlídne se po lokále. "Radši sem tu."
Větší zasvěceně přitaká.
"No dyť, mužem pokecat, nikdo tu něfara, něprudi, tak jen povykladame o pičovinach, o krokodylach v bažině..."
Chvilku je ticho.
Muži si rozumí.
"Jo. Dame dalši rundu. Na mě."
"Dobre."
Písmák