Žena Bouře tančí

Stíny mihotající se po kamenné zdi. Louče vydávají smolnou vůni. Plamen se kolíbá ve víru větru, který vytvářejí tančící lidé. Hudba zní troskami. Vše co si ucho posluchače žádá.

A masky! Krásné a honosné masky na tvářích chudých a ošklivých?  Jen kruh přátel se sešel a slaví.

Vždyť nadešel Belletyen! První májová noc! Noc plná energie, magie. Noc plná tajemných stínů v dobře osvětlené místnosti. Noc Máje! Výkřiky do Dějin Paměti. Barevný kamenný hrad, který jednou za čas dobije rozpustilost. Na troskách se tančí. Vyvěšené praporce zašlých rodů se třepotají na zbytcích ochozu z dávných časů. Kameny vzpomínají. Vítr a zem se probouzí. Tohle je i jejich noc. Déšť začne smáčet rozehřáté lidi-tanečníky. Blesky protkávají oblohu bez jakéhokoliv zvuku. Je přece Belletyen.

Tančím.

Jen já a vítr. Kde jsou ostatní? Nevím, nevnímám. Déšť a já. Teplé kapky vody padající z nebe mě objímají, a dodávají mi sílu. Cítím!

Žiji! Vůně vody, tak chladná a neosobní a přec dávající život. Její chuť, vím jaká je. Tráva je pod nohama rozpustilá. Vlní se marnivě jako mořská hladina, nastavuje pohlazení mým chodidlům...

Na hradbách nad paloukem tančí žena šelma. Tančí jen ona a vítr. Žene bouři svým tancem. Nebe roní krvavé slzy jak se zdá když slunce umírá s dnem. Louče mají jen svůj světlý kruh, víc jim nedovolí. Déšť zkouší zhasnout jejich plameny. Nedávají se tak snadno. Tančíme ve dvou. Jen já a vítr, který mě drží lehce v pase. Nebe se temní. Brzy země místo něj zrudne. Žena bouře! Vlasy jenž zahanbí ohon komety.Oči co trojská Helena záviděla. Tančí teď, kochejte se pohyby jejího těla.

Tančím.

A patří mi celá zřícenina. Tančím mezi ohněm, či snad já sama jsem oheň? Žhnu do večera, jenž stává se hvězdnatým. Tančíme jako by ten tanec měl být náš poslední. Dotýká se mě naprosto bezostyšně. Vztahuj si po mě své ruce z větru! Však já jsem více! Jsem bouře co poslední sirku zhasí z rozmaru. Jsem šelma zabíjející pro potěšení. Jsem zákeřná jako vrhací dýka. Jsem žena oheň. Živím se z druhých. Tanči dokud můžeš můj plameni, pak tě můj vítr uhasí. Tančete stíny! Až oheň sfouknut bude, umřete a nikdo vás již neuvidí jak skomíráte v bolesti co přijde s tmou.