Písmák Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seKdo jsem?
Autor
Arienalia
Taková "šmodrchanice" ... Výroky v uvozovkách jsou autentické a pokud by některý z jejich autorů toužil po jejich stažení ,vyhovím. Také názvy ras patří pod cejch JRRT. Nebylo mým záměrem nikoho ze zmíněných osob urazit ,doufám ,že se tak nestalo..
Ve světě šírém ,širokém ,mnoho hlasů slýchám ,
Přítel k Noldor patří ,
má mě ,zdá se ,rád..
„Vzpomínky mé ubírají se do posledního našeho setkání a stále tu krásu zjevují.. Krásu duše Tvé, jež čistá jako sníh na Taniquetilu jest. Oči jako vody Belegaer jsou hluboké a tak krásné... tolik Noldor se v Belegaer utopilo při hledání Amanu... Vlasy jako tirionské zlato, i mnohé Vanyar by mohly závidět jejich krásu... tvář hebkou a jemnou jako lórienské listí z mellyrn a úsměv jako vody Anduiny.. tak krásné a přece tak divoké… a tolik smutná duše..“
S pravdou že se bratří ,
by těšil mě snad?
*-*-*
Valië láskou hýří ,
hlubší než oceán..
„Jsme jako zrnko písku, když máme to štěstí, jsme přisypáni k sobě.. Někdy je možné, že to zrnko písku, se kterým jsme strávili tolik času, odnese vítr a už se nikdy neshledáme. Proto se mne drž, ať Tě neztratím, protože když budeme držet spolu, žádný vítr na nás nepřijde, a když přeci jen, neodtrhne nás...“
Však čas city víří
a srdcem je prázdný lán!
*-*-*
Šperky chladně září ,
tknuté světem zlým..
„Až slunce pohasne ve tváři půlnočního bdění ,
a hvězdy ukryjí, co je v nich psáno ,
pak já tiše zašeptám - zapomeňme na zlé snění ,
neboť patříme k sobě a to je dáno.“
Srdce její zmaří
lež ,prázdno i splín!
*-*-*
Znám i elfy jiné ,
s myslí váhavou..
„Důvěřuj si.. důvěřuj mi.. Litovat se ,to umíš nejlíp! Já nedokážu zapomenout na minulost. Tempus fugit.. Jen přítomnost píše dějiny, jen přítomnost píše budoucnost a Ty víš, jak moc Tě mám rád, dej mi šanci..“
Šance jinam plyne ,
šetří námahou.
*-*-*
Půlelfka slýchá příběhy ,
starosti i strasti..
„Nejsi sobecká.. Možná Ti nepomohu a možná ano.. ale chci, abys věděla, že jsou kolem Tebe lidi, kteří Tě rádi vyslechnou... a buď pomohou, nebo utěší.. máme Tě rádi...“
Samota plyne za břehy ,
zná na srdce masti.
*-*-*
Jeden člověk tajemný ,
vše uvnitř si skrývá..
„Jsi sama sebou, prostě ty a já tě mám rád.. O dost víc, než by bylo vhodné..“
Cit přeci jen nevhodný ,
s nadějí nesplývá.
*-*-*
Hobit se mnou chvíle krátí ,
čaroděj úsměvů..
„Teď už nikdo nic nenadělá... jednou tě stvořili, jednou ti dali jméno Frankensteinová, a tak to je a tak to bude, dokud si tě někdo nesplete s Yetym a neodstřelí tě.. já osobně bych na tobě (konkrétně na tvém obličeji) vydělával v zoologický.. Doufám, že vůbec neusneš a pokud jo, tak že se alespoň už neprobudíš! Svět si oddychne a já nejvíc :o) “
Každou chybu stokrát vrátí
v pravdě sta postřehů!
Ať soudí každý mě kamenů tisícem!