Jarní odpoledne

ne že by snad haiku, ale paštika v něm líbí se mi

No.... nevím.... haiku asi ne... ale nejsem odborník... jinak pocitovka dobrá..

Paštika ... hmm ... ten výraz se mi do haiku nehodí ...

To by mohl být dobrý základ písňového textu. Nejsem sice odborník na haiku, ale 1) máš všechny verše stejně dlouhé - 6 slabik 2) chybí mi tam zachycení okamžiku. "Prodals´mi" může být taky klidně před týdnem 3) Trojverší v podstatě nic neříká. Prodal paštiku, no a co? Chci tím říct, že haiku, i když je krátké, by mělo ukázat pocit, který z daného okamžiku máš. Naopak bys měl(a) jasně cítit, že už ani další řádky být nemůžou, že si vyjádřil(a) všechno, co si chtěl(a). P.S. taky s tím bojuju.

Děkuji za obsáhlou kritiku, v podstatě s ní souhlasím, ovšem až na bod 3. Podle mne mé haiku říká zhruba toto: Musím začít již názvem - přenesme se do jakéhosi jarního odpoledne, ve kterém já jako jistá osoba sděluji jiné (blíže neurčené) osobě: Prodals mi paštiku v béžovém obleku tedy zachycení jakési skutečnosti, jakéhosi děje - načež navazuje poslední řádek, ruměnec ve tváři - tedy stud buď můj nebo člověka, který mi prodal onu paštiku - zde jsem ponechal čtenáři prostor pro vlastní fantazii.

Protože: stydím se buď já - za to, že jsem si koupil paštiku (což už samo o sobě je pěkně trapné), a navíc od člověka v tak podivném obleku. Nebo: stydí se prodejce - je přeci velmi trapné někomu prodat paštiku a navíc v tak pitomém obleku...

.....-.-.--...--.._..--.._.._--..-_

...-.-.-D

Nevím proč ale (-:

Škrhola: omluva, mělo tam být: Trojverší MĚ v podstatě nic neříká.

A ještě jedna omluva. Samozřejmě - MNĚ (3.pád)