Československá literární komunita

Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.

Přidejte se

Někdy asi každý...

21. 08. 2000

2770

Autor

Grim

Pro Vás, pane Gellnere!!!

I když se všichni mi odcizí a smutek stane se nekonečným nikdy mi z tváře nezmizí cynický úšklebek můj věčný Nikomu nevěřit jsem si zvyk' Úzkost mne smrtelná jímá z lidí Nedojímá mě pláč ni křik A pravdu - to vím - už v nikom neuvidím Důvěra - ach, ta pošetilá věc bez níž prý nejde milovat! Srdce však zlomí ti nakonec právě ten, komu's ji zkusil dát... Zavčas svou spálil jsem naději a volbě té svoji jsem vděčný Bolesti vyhnu se raději v náruči povolné slečny A kdyby snad jednou našla se duše, jež pro mne vzplane Vzkážu jí: Má milá, sotva se též opačně tomu stane Však netrap se pro mne, sama víš konec že není všeho Někoho časem snad přesvědčíš... někoho...pitomého

ruby

03. 12. 2000

Dát tip

no ja jdu oplacet tve kritiky a musim te chvalit! gellnera miluju celym srdcem a tak se mi cokoliv gellnerovskeho libi!

Rastin

09. 11. 2000

Dát tip

Neznam pana Gellnera, ale moc se mi, Grime, zacina zamlouvat tve psani. Obsahove i formou. Jsem natesenej na dalsi veci.

mike

20. 10. 2000

Dát tip

Souhlasím... Taky bych něco podobnýho napsal, kdybych to takhle uměl, protože to právě zažívám. Gellner by byl rád. Tehle sloka je geniální : A kdyby snad jednou našla se duše, jež pro mne vzplane Vzkážu jí: Má milá, sotva se též opačně tomu stane