sen

od Nevímkdo

Je víkend. Chci být doma a číst si knížku.Můj manžel má jiný plán. Poletíme na výlet balonem.Nedohaduju se, nebudu zbytečně plýtvat energií. ( Je to nesmyslný sen. Můj manžel se bojí výšek. Dělá se mu zle i na balkoně, natož v balonu...Jenže já mám panicku hrůzu z otevřených nekonečných prostor, možná že on svůj strach překoná - je si jistej, že se bude dobře bavit ). Jedeme na chalupu, na zahradě je přistávací plocha. (V  chalupě bydlela moje babička.Pamatuju si jak sedí na kamenných schodech, míchá krém v pruhované porcelánové míse a povídá si se mnou.Nechtěla, abych se vdala. Přemluvala mě, ať počkám ještě rok. Umřela tři týdny opřed mou svatbou).Čeká na nás spousta lidí.Začíná mi být zle. Jdu do chalupy a projdu zadem k potoku. Běží ke mě zvíře. Myslím si, že je to pes. Už je blízko.
Není to pes. Je to hubený, místy až na maso vypelichaný, šedý vlk.Zahryzne se mi do lýtka
( Nikdy jsem ve skutečnosti vlka neviděla, ale VÍM, že je to vlk).Rvu se s ním. Kopu do něho a on uteče.Vrácím se, dojdu ke schodům, strašně to bolí a už nemůžu, je tam můj táta a baví se s mým mužem, „ kde jsi“ říkají mi “ kousl mě vlk „ odpovím“nevymýšlej si a nasedej „
Noha krvácí, ale vypadá to, že  nikdo jinej nevidí jak hodně.Bolí to.Okolo je spousta lidí, kteří se přišli podívat na balon. S obdivem pozorují mého muže, který je tak laskavý a své riodině koupil tenhle let. Nechci nastoupit. Nemůžu ani mluvit.Chci vysvětlit, že je to bláznovství, krev ušpiní balon, ale nikdo mě neposlouchá.Prý je to škrábnutí.. Musím nasednout. Prosím je abych si to mohla skočit zavázat, ale spěcháme. Pronájem balonu něco stojí a já zdržuju.
Letíme. Spadneme. Jsme ve vodě, já, můj manžel a mý děti. Kde je on, nevím.Křičím na ně že musí plavat, snažte se, strkám je za zadečky dopředu.Syn se mě drží, tlačí mě pod vodu.
Křičím na ně. Dcera má v očích strach. “ Doplaveš, slyšíš „ křičím. Vidím břeh. Nevím, v jaké jsme vodě. Je za mnou krvavá čára. Musím plavat jinudy, napadá mě, jsou tu pyraně.
Nesmím být u nich. Děti vědí, že není čas. Plavou pryč.Něco mě doslova ďobe do nohy.Kousek za kouskem.Vím, že děti jsou už  na břehu.

Vzdám to.