Písmák Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seČaroděj
28. 03. 2004
2
0
617
Autor
Michal2
Čaroděj
když podzim ze stromů strhává šat
a vítr se rozdýchá z malého vánku
i já hořím touhou tak lehce čarovat
abych se rozpustil do tvého spánku
a s tvou krví dychtivě utíkat žílou
srdíčku tvému jen na dosah být
cítit jak mlhu tvou košilku bílou
a mezi ňadry se do rána skrýt
a třebaže kouzla tak lehce pominou
vždyť do rána zbývá pár letmých vteřin
pramínky vlasů tvých s jitrem mě ovinou
a noc skončí rošádou hambatých peřin
Lucie_Lilly
03. 04. 2004
Pěkné...jedna z těch básní, které člověka potěší...Jen tak dál, čaroději...:)))
Abych pravdu řekl tak to není špatný, pár věcí se mi tam docela líbilo, i když místy to docela drhne... ale piš dál, myslím že to bude časem opravdu stát za to:)