Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte sePro tebe, můj drahý
Autor
Sophia_
Unikám z tvýho objetí, neposlouchám, co mi říkáš, dělám, že nevidím tvý žádostivý pohledy, ale stejně se občas najde skulinka a ty se postý dotkneš mojí duše. Pohladíš, polaskáš a necháš za sebou spálenou půdu...tohle už nechci, prosím
Bušíš pěstmi na bránu mýho pokřivenýho vnímání
ostny z pancíře svých slov zatínáš do křehký kůže
Toužíš po vyslyšení a pochopení,
chceš vlastně jenom náznak citu
a stejně se dočkáváš jen mlčení
Nejsem totiž svatá, ani spravedlivá
nejsem přikovaná ani naivní
tvý hračce odzvonili hrany za půlnočního úsvitu
Teď jsem ta, co se naučila odmítat naslouchat,
když mi postý pláčeš svý trapný rekviem…