co je to že by stud.

Kráčím si po rozmáčené ulici.

Kolem mne davy lidí.Spěchající myslící , že předběhnou čas.

"Hm"

Jak naivní. Pomyslím si.

Zastavím  a zvednu tváře k nebesům.

Vlahý něžný déšť pohladí a obejme.

"Bože , jak je krásně."

Sklopím zrak a v trávě pod listem se cosi ukrývá.

Poblíž rozbytého chodníku, leží panenka.

Docela obyčejná . Jen v očích měla výraz bez naděje.

Vlasy od bláta a šaty rozmáčené. 

Už už jsem ji chtěla sebrat a pomoci .

Ale co si mne zarazilo.

Tolik očí zírajících!  Že by na mne?          .......... Paranoja 

 To stud vystrčil tykadla ze své jinak zamčené ulity.

                   Srdce byje na poplach.

                    Rozum káže pomoz.

                      V žilách se vře krev.

"Stud káže  stůj už ani krok! "

...............................".Ticho .".............Poroučím sama sobě.

K zemi padá kapesník = úleva v srdci=

Šťastné oči panenčiny ,mi jsou pro tu chvilku odměnou.

Umytá ,čistá a voňavá.

"Hm"

Panenka má novou holčičku . "Nový začátek"

Šla o dům dál a je šťastná .Ona i holčička.

A co já . Nic ,ale vůbec nic. vyhrála jsem sama nad sebou a to za to stojí.