Ve stínu lásky

City, vzpomínky, pohádky jsou ty tam.

Jako padlí déšť.

Jeho kapky se rozplynou a vysuší je slunce.

Půjdu ulicí a hledám štěstí, souznění snad i lásku.

Osloví mě?....snad.

Vítr vane, píseň se zpívá, posloucháme hlas srdce nebo svůj chtíč?

Čas plyne a hodnoty se mění.

Přátelství zůstane.....a láska?

Každý pařížan řekne "Rozum nad všechny lavičky se srdíčky".

Máme rádi a nemáme.

Vážíme si okamžiků a nevážíme.

Rozdáváme helmice cizích......

Vracím ji pokaždé, snad není originál.

Žít bez....? Proč...?

Můj osud je jedno velké hledání mého zbytku duše.

Snad ten vzácný okamžik mi bude dovolen prožít........