Místo setkání

báseň napsaná u příležitosti znovuotevření kaple 25. Května 1998

„Pane Bože přijď k nám...“ zněl tady kdys v kole hlas a srdce rozechvělá mám snad dnes spatřiti zas. Co lepší je než přebývat na místě nejsladším, kde spolu s svými blízkými Tě opět cítit smím. Vzpomínky na toto místo mě blaží ještě dnes. Však náhle bylo pusto a vůkol ani hles. To Ďábel Čechy pustošil a na Moravě nejvíc tu vodu shůry lil a lil a přestat nechtěl za nic. To dílo se mu zdařilo i mrtvých bylo mnoho a kapli nám to zničilo však uzříme kdo s koho! Pondělní modlitba začíná a v krbu oheň praská pár lidí tady usíná za dveřmi Šmoula mlaská. Nedá se, tady nedá se prostě modlit v jídelně ale to zase je stereotyp. Ach smutné jak bratří dopadli jsou bez modlitby a tak je radši zrušili snad takto měli klid-by. A právě v tento divný čas kdy řády mdlé se hroutí je slyšet z druhé strany hlas ať přijde, kdo se rmoutí! Je místo, kde tě čeká Pán i v dnešní hnuté době do znovuotevřené kaple jsi zván ať zazní “Pane chvála Tobě!“ A jako duha vysvitne po těžkém dlouhém dešti naděje Boží pronikne do srdcí jež jsou v kleští(ch). A zazní píseň bojovná A zazní píseň díků A zazní píseň chválivá v Betlémě, v kapli, u vozíků.

---