V modrých pěšinách

Odkládáš koně na hřbitovy dětí
jen zvony tlukou smutnou zprávu
někde tam uprostřed umřel anděl
(to právě zrodilo se dítě)
a první déšť vyhlazuje těla pampelišek
střenkami nožů zlenivělé duhy.
Dál kráčíš do středu hodin
korun nenápadných barev
potkávám jaro v proudu mé řeky
uprostřed dubna v modrých pěšinách
a někde zavřený květ prahne po volnosti
s cedulkou zasypaných krystaly
pylových hostů hladí kotě
ještě v klubíčku(to léto
sebe samo zatím ohřívá)

---