Osamělý lovec

Na velkém kopci
tam někde v dáli
seděli lovci
někteří stáli

Jeden z nich povídá
"To je krásná zem
kdo to však uhlídá
kdy odtud odlezem"

"Zítra ráno" pravil první
a pádný důvod k tomu mám
moc zvěrstva, ptactva tu není
já klidně půjdu, i když sám

"Běž si nedržíme tě tu
kam tě nohy dovedou
vyjdi vstříc širému světu
my zůstanem stát na nohou

Tak muž oddělil se od lidí
osaměl, však šťastný je
někteří mu tiše závidí
jemu to však jedno je

Po pár letech co se stalo
to už se nikdo nedoví
tlupa, ta má masa málo
tak celý den hladoví

Umírají človíčci
nestačí je pohřbívat
ostatní, i ti maličcí
mohou jen smutně zazpívat

Osamělý hrdina se vrací
pochlubit se chce rád
co prožil venku za ty léta
chce si zavzpomínat

Co však vidí, zkázu všeho
nikoho nezaslechl
pohřbí tak hned i své tělo
se svými bratry vydechl