Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seODKVETLA JABLON
Autor
Pluto
4.5.2004 - Sydney Nehledam ulevu, nelze najit ulevu. Na uverejneni je to priliz personalni. Ale nakonec, je tomu jiz 24 let. Rozloucil jsem se s rodinou, s tim, ze se uz nikdy nevratim. Nechtel jsem odejit jen tak... Tim jsem se dusevne vystavil necemu, co mne stale pronasleduje. Pri poslednim louceni jsem musel zaprit sve prave pocity, abych to nedudelal vsem jeste horsi. Ale kdo byl na tom vlastne hur? Matka mne marne ocekavala radu let. Nikdy jsem ji jiz nespatril. Zemrela za 9 let po mem uteku. (1989) Pri zadosti o visa do CSSR abych se zucastnil pohrbu, mne bylo otevrene receno, ze \"zadny pohreb neuvidim...\" Pohrbil jsem sve vzpominky o samote, pri jedine svici, 20 tisic kilometru od rodneho mesta. Odhalil jsem tady sve nejcitlivejsi misto. Vubec se nejedna o tipy. Za to se ani tipy dat neda. Ono to jen stale boli... Jen tak premyslim, zda-li by mne muj utek odpustila a co by na to dnes rekla??? To se ovsem odpustit neda... Opet se omlouvam za nedostatek hacku a carek..:-( Snad mne to prominete
ODKVETLA JABLON
Synecku, synecku,
proc bych se zlobila?
Vzdyt jsem te v naruci
usmevem zdobila.
Spadl si s jablone,
jako to selatko,
proc bych se zlobila?
vzdyt si me detatko...
x x x
Podivej synecku!
jablon nam odrostla,
a z kvety dozral
i nestastny den.
Modlim se modlim
- k cestam si prikovan,
s podtatou jabloni
zhrouti se sen.
x
Prochladlou komurku
hreje jen nadeje,
oknem se prodira zoufaly zrak,
- jablon nam dokvetla
- zbalil jsem saturku
- nechtene zasel jsem krizovy sad.
x
Boli to boli,
dotek ten vzdaleny,
vzdalene modleni,
- bezhlavy stesk.
Od stolu vstavam
- smutkem jsem odeny
- nezlob se maminko
sama si dnes...
x x x
Synecku, synecku,
proc bych se zlobila,
vzdy bych te v naruci
polibky zdobila.
Spadl si s jablone,
jako to selatko,
dopad si daleko
ty moje detatko...