PODĚKOVÁNÍ

PODĚKOVÁNÍ

Nejsem básník, jen píšu myšlenky své duše....

Hlavou jí probíhají

myšlenky jako stáda mustangů

zlomené srdce a bolest v duši

jí nedávají spát,

ztratila víru v lásku a lidské štěstí

vždyť v lásce prohrává ten, kdo má víc rád...

Jde pořád dál, pak sedá u kolejí

myšlenky jako stáda divokých koní

toulají se daleko odtud

Najednou z těch vzdálených končin

zaslechla něčí hlas

volá na ni, zve ji kamsi

chtěla by utéct

před sebou a celým světem,

přesto sedí dál.

Chtěla kamaráda,

přátel není nikdy dost

týden, dva ? byli chvíli spolu

spolu se smáli, povídali

to, co ji tížilo, bylo rázem ta tam.

Chtěla kamaráda,

a teď poznala

že ho má vlastně ráda

že všechno bude jen vzpomínkou

že končí, co právě začalo...

Jak mu má poděkovat

za těch pár dní

Říci děkuji snad ani nestačí .....

Nejsem básník, jen píšu myšlenky svého srdce.....