Delirium z nachlazení

     Je to ale smůla. Když jsem před měsícem měla po dvou letech opět chřipku, říkala jsem si, že si mé tělo vytvoří protilátky a žádný bacil se mne alespoň další dva roky nechytne.

Blbost.

     Jak jsem tak tento týden, rozjařena teplým počasím, pobíhala lehce oblečena, zaskočilo mne náhlé ochlazení. A to se nedá říct, že by mne meteorologové i zdravý rozum nevarovali.

     Večer jsem šla, již ochablá a bez elánu, brzo spát.

     Zdál se mi hrozný sen, ve kterém se všechno spiklo proti mně a já musela bojovat s pár arogantními chlápky, nakonec jsem to vyřešila tak, že jsem jejich sídlo vyhodila do povětří a sama před tím vyskočila z okna a krásně uletěla, což ve snu báječně umím. Nejkrásnější je ten okamžik, když před nic netušícím protivníkem, jen tak skočím z okna, on čeká, že se zabiju, ale já se s úsměvem držím v úrovni, a pak odlétám, kam je libo. V tomhle snu za mnou při honičce chtěl chlapík vyskočit, což také udělal, protože mne viděl za oknem na vnější straně a myslel si, že mám pod sebou balkón, nebo aspoň pevnou římsu. Ale chyba lávky. Držela jsem se jen tak ve vzduchu a nezapomenu na úžas v jeho očích, když proskočil a uviděl pod sebou tu šílenou hloubku, do které vzápětí zahučel. (Vše se odehrávalo na nějakém starém sídle na skále).

     Ráno jsem se probudila zpocená, s řezáním v krku, kýcháním a ejhle - i rýma se spustila. Z letargie v posteli mne vytáhlo zapnutí mobilu a pípnutí esemesky o došlých mailech, kde mezi pěti spamy zářilo avízo od mého Milého. To mne donutilo vstát, zapnout počítač, uvařit si čaj s mlékem, namazat chléb, nasypat do sebe hrst vitamínů, připravit si kiwi, grapefruit, nůž a lžičku, abych tu chemii promíchala s nějakou přírodní vitamínovou vlákninou. Při snídani mne potěšil výrobce Lučiny light, který obsah vaničky ozdobil navrch kytičkou. Zahřála mne v tu chvíli u srdce vzpomínka na to, jak můj Milý kreslí do másla k snídani srdíčka. Méně už mne potěšil černý celozrnný chléb FIT s dobou poživatelnosti ještě za měsíc. Je to vůbec ještě chléb? Nejím už amarouny?

     Po stopadesátépáté jsem vytáhla z knihovny Domácího lékaře od Britské lékařské společnosti a zkoumala, jestli si nachlazení budu léčit opravdu účinně. Je to takový můj fetiš. Když mám pocit, že nejsem zdravotně ready, napřed vytáhnu Lékaře, kde si stále dokola čtu, jestli postupuji správně. Poslední dobou jsem to vylepšila i surfováním po lékařských stránkách na Netu.Je to ale nesmysl. Většinou se dočtu takové věci, že si každou prkotinu zveličím a pak vystresovaná jdu do špajzu a sním bez mrknutí oka celou palici česneku. Ten je prý na všechny neduhy. Příliš informací škodí, zrovna tak, jako když čtete dopodrobna příbalový leták ke kdejakému léku. V možných nežádoucích účincích se dočtete, že můžete zarudnout, přecitlivět, můžete dostat vyrážku,mít závratě a svalovou slabost, skvrny na kůži, bolesti hlavy, otoky nohou ....

     Jsem člověk, který si vždy říká, že všechno špatné je k něčemu dobré.Třeba tím, že ačkoliv jsem ráno vstala jako troska, říkající si, že už asi hniju, když chytím kdejaký bacil a měla bych si jít lehnout nejspíš na kompost, nyní po přečtení milého pozdravu od Milého, nízkokalorické snídani, zhltnutí vitamínů chemických i přírodních a napsání těchto řádek, sice oželím návštěvu u kamarádky a kulturní produkci, ale doma můžu udělat něco z následujících věcí, které jsou k vykonání vždy:

• ztenčit komínek papírů s popiskou VYŘÍDIT !
• vyřídit všechny emaily
• zavolat rodičům, přátelům
• vymyslet otázky pro dvě interview
• zatřídit všechny obálky s fotkami
• probrat skříně a nekompromisně vyházet ošacení, co jsem neměla přes dva roky na sobě, na dvě hromádky - kamarádkám a Červenému kříži
• napsat román, který předčí v prodejnosti Viewegha a v hloubce myšlenky a hravosti Kunderu
• jen tak se povalovat a číst díla konkurence
• namalovat obraz
• a když už se chce odložit hlavu, vždy je co prát, žehlit a uklízet

     Tak, už je mi fajn. Dopila jsem litr čaje, dopsala tuhle stránku a jdu se pokusit vykonat výše popsané.

     Dobrá rada! Ochoříte-li, nadrápejte něco. Uleví se vám.             Literární terapie pomáhá!

     A stejně umím krásně létat!