Československá literární komunita

Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.

Přidejte se

šance

12. 06. 1999

3428

Autor

slavek

Sedím v rozpáleném voze tramvaje. Naproti mně kluk. Snažím se proniknout skrze clonu jeho očí. Snažím se vhlédnout do jeho duše a číst v jeho srdci. Popovídat si s jeho já. Jeho zelenomodré oči si mně všimly. Vpíjejí se do mne. Setkaly se s mými. Není v nich zášť, snad jen zvědavost. Sbírám odvahu promluvit. Musím na chvilku zavřít oči. Konečně, teď budu moci.. Otevřu oči... Vystoupil..

pino15

10. 01. 2002

Dát tip

:o))

Lalinka

20. 09. 1999

Dát tip

vis co? Taky ty sve modre kukadla otvirat pozde..
pak si jen rikam co neprijde v pravy okamzik to neprijde nikdy a vrta mi hlavou, kdy to je.
Je to moc hezke a tak strasne vystizne.
Lip bych to neztvarnila

slavek

20. 09. 1999

Dát tip

Lalinka: děkuji.

kačka

15. 09. 1999

Dát tip

Jsem mezi nimi. Hlavně, aby zůstaly čisté. Okamžiky skýtají příležitosti. Pojďme si je vychutnat spolu, tady a teď... ty co jsme prošvihli si nás třeba ještě znova najdou, tak ať nejsme zaskočeni, možná že právě pro ně nám byl dán čas připravit se.

AZALIN

02. 08. 1999

Dát tip

Nejen, ze se rika, ze oci jsou branou do duse, ony ji opravdu jsou.. jsem rad, ze je vic lidi, kteri si to uvedomuji...

Rivka

20. 06. 1999

Dát tip

Pravda, občas přijde konečná příliš brzy...

Print

14. 06. 1999

Dát tip

Taky se mi to stalo... Někdy musím vystoupit já... Nedá se to vydržet!:-)

slavek

14. 06. 1999

Dát tip

.. a občas přijde konečná příliš brzy..

TBC

14. 06. 1999

Dát tip

Mě se často stala jiná věc: když jsem se někomu dívala delší dobu do očí, tak mu začaly téct slzy. Nevím, říká se, že oči jsou bránou do duše, takže mě to trošku leká...