Láska

Láska je jako poupátko, co rozvijí se s časem, rozvine se až za krátko, zraje jak pole s klasem. Klas zraje dlouho, dlouhý čas a slunce protkává ho strunkou zlatou, tak jako lásky tenký vlas, když dívku mladou prvně lapou. Láska je jako slunečnice, co otáčí se za sluncem, počká, až časem projeví se, pak je tak dlouhý každý den. I láska šťastná potká Tebe a noc se změní v krásný čas, pak vím, že místo země bude nebe a uslyšíš ten srdce hlas. I když jsi smutná a smutkem stáhne se Ti tvář, věř, že každý smutek jednou skončí a v očích bude šťastná zář. Někdy řekneš - TEBE neznat, byla bych tak šťastná - snad, nevěř, všechno časem přebolí a ty víš, že měl Tě rád. Já věřím v lásku a ona věří v všechny kol, a ta láska je krásná přeci, i když občas stíhá srdce bol. Každý, kdo jednou má Tě rád, je hlupák, když to vzdává, vždyť nemusí Tě milovat, a přátelství? Je krásné - to se stává. Když dá Ti světlo života - i na pár krátkých chvil, stál za to, znát ho, mít ho rád, držet si přítele ze všech sil.

---