Vítr

Včera ke mně nechtěl přijít spánek, napadla mě totiž taková hloupost:

Co vlastně dělá vítr v lese ?

Psst, nerušte, právě zafoukal.

Je to zvláštní, takový vítr v lese.

Tady dole mezi kmeny ho ani necítím a při tom vím,

že někde nad korunami poletuje- a hraje si.

To vím, jenom si tak hraje, aby neměl dlouhou chvíli.

Je to zvláštní, takový vítr v lese.

Přes den šumí v korunách a dává do pohybu líné dřevo,

cloumá větvemi, šustí listím a dovoluje slunci rozehrát svou,

po každé jinou, hru stínů a barev-vidíte, pořád si jen hraje.

Konečně snad usínám, ale…počkejte ještě,

Kam zmizel můj vítr ?

Určitě někde odpočívá a přemýšlí, co mi ukáže příště,

Počkám, určitě se objeví, možná přijde až  k ránu.

Nemohu se už dočkat, přijde nenápadně ? Pohne se větvička?

Co když přelomí strom, nebo, co když se už nevrátí…

Je to zvláštní, takový vítr v lese.

Zkusím teď usnout, třeba mi vítr spánek přinese.