HYENUS PARLAMENTUS BOHEMICUS

Když dneska ráno Ivan Hoffman v raní poznámce mluvil o Amnesty International, zřejmě ještě netušil, že ostudu si neutrhneme na kapitole o životě chovanců sociálních ústavů, ale o životě běžných ovcí, tedy občanů. Popravdě řečeno, nevstává se mi ráno zrovna dobře a pokud budou na idnes.cz poránu stále tak dobré zprávy jako dnes, tak asi přestanu vstávat určitě. Naši drazí volení zastupitelé, parlamentní, si zvýši platy. Svezou se tak se soudci, s nimiž mají společný zákon o platech.

V této souvislosti jsem dlouho přemýšlel, jak popsat své pocity a nenapadá mě napsat nic smysluplnějšího, než, že je to jako dostat „náčeňovou hadrou po tlamě“. Jako státní zaměstnanec jsem si sice nebyl zcela jist, zda mám vůbec právo na takový názor, když sám tyji na 13. a 14. platu ochotných a poctivých daňových poplatníků. Nicméně fakt, že jsem letos přišel vinou tabulkových změn o třídu, poté o dvě poloviny 13. a 14. platu a samozřejmě mi ještě zvýšili DPH, ve mně vzbuzuje pocit, že jsem ty pomeje, rozuměj korunky, nalil Špidlovi přímo do koryta. Mám dojem, ačkoli nejsem v přírodních vědách vzdělán, že ani ta heyna se nevrhá na živé zvíře a netrhá z něj kusy, ale počká, až se trochu „naleží“. To naši zákonodárci kují železo dokud je žhavé a já už začínám být doběla.

Tak budu dál čekat, kdy k nám z EU dorazí ona slibovaná politická kultura, doufám, že to bude ještě v tomto století, respektive, doufám, že až bude u moci moje generace nebudu nucen psát tyto řádky znova.